Macanudo 2

Druhé album mi přišlo o chlup slabší než první a je otázkou, nakolik za to může moje špatná nálada při čtení a nakolik slabost vybraných stripů. Ricardo Liniers je totiž čistě melancholický autor. Buď se trefí na správnou strunu, nebo naopak zjistíte, že jste úplně mimo. Mnoho jeho vtipů je založeno právě jen na obrazu a atmosféře, což je příjemné poprvé i podruhé, ale po desáté už je to maličko obehrané. Přesto se zde najde několik vynikajících kousků, kresba je kouzelná a nápady autora zábavné. Jen je to příliš často stále dokola to samé. Takové intelektuálně neintelektuální skeče a kameňáky o životě, vesmíru a vůbec. Něco podobného jako Země tří úsměvů nebo Jen čtvrt vteřiny na život, jen s méně slovy a nulovou dějovou osou, díky čemuž se při soustavném čtení humor rychle obehraje. Ovšem překladatel názvů filmů je geniální neustále, stejně jako nikdy nezevšední Jindřiška a její kocour Felini, plyšový medvídek Madariago či Tajemný muž. A samozřejmě tučňáci, těch není nikdy dost.

Pohodlnych relaxacnych 5 hviezd. Linierovi sa pomaly rozrasta panteon postaviciek o dalsie. Ja mam najradsej Jindrisku, (nehladal som ako sa to dievcatko s kocurom vola v originale, ale Jindriska asi nie), mam rad skritky, Tajemneho muze. No, rozrasta sa to. Problem je jedine v tom, ze ked som minule hladal ci nevysli dalsie knihy, nevedel som si spomenut na nazov Macanudo. Takze som po chvili premyslania a spominania guglil Macacundo. A ostalo mi to v hlave :) PS: (o tri minuty) Dal som si tu pracu, dievcatko sa vola Enriqueta. Kocur Fellini.