Lži na pohovce

Nejdřív jsem myslela, že to bude první kniha od autora, kterou nedočtu. Být to první knížka, co od něj čtu, asi bych opravdu skončila kdesi v první třetině. Do ruky se vám dostanou rozsypané kousky skládačky bez toho, abyste měli předlohu, kam by měl který dílek zapadat. Hodně náročné na pozornost je přeskakování z příběhů jedné osoby na příběh další. Říkala jsem si, proč to teda nenapsal autor jako povídkovou knížku, ale místo toho to tahle chaoticky poskládal do jednoho. Do poloviny knihy jsem si myslela, že dám zlatý střed, 3*, ale jen proto, že je to Yalom. Postupně, jako by se začal rozmlžený obrázek zaostřovat a přidala bych bývala hvězdičku za jeden zajímavý příběh. Ale poslední zhruba třetina knihy mě přesvědčila o tom, že všechno mělo svůj smysl a stálo za to vydržet dočíst až do konce. Opět dávám plný počet a těm, kdo nevydrželi přes půlku radím, aby knize dali šanci. Jediné, co mi kazilo dojem po celou dobu, byl místy kostrbatý překlad. (zmínila bych například slovo "celulární telefon", ale bylo toho tam víc)

Výstižný název pro povedený a propracovaný psychologický román z psychoterapeutického prostředí, jak slibuje anotace. Už prolog dával tušení, že to bude skvělé čtení. Bavilo mě sledovat propletené vztahy, dobře vykreslené postavy a jejich silné, ale převážně slabé stránky plus myšlenkové pochody. Umožnilo mi to pohled na terapii a terapeuta i z jiného úhlu a uvědomění, že i psycholog je jen člověk. V knize jsou zajímavé myšlenky a podněty k přemýšlení. Mé první setkání s Irvin D. Yalom, ale určitě ne poslední. Už teď si ho řadím k oblíbeným a věřím, že další knihy, na které se už těším, budou také vynikající.