Máma a smysl života

Tentokrát tematicky převážně povídky o smrti v různých podobách a technicky o protipřenosu a práci s ním. Zajímavější než samotní pacienti byly proměny Yalomova vztahu k nim, hledání cesty k pomoci. Sám sebe dost odhaluje, včetně své netrpělivosti a sklonu k nudě, ale zároveň ukazuje, jak moc musí terapeut pracovat sám na sobě, aby mohl porozumět jiným, aniž je bude někam tlačit. Dvě beletristické povídky na závěr (byť je psychiatr Lash Yalomovo evidentní alterego) si můžou dovolit zajít v porušování etiky o kousek dál, jednou v poloze celkem věrohodné a humorné, podruhé se Yalom pustil do čiré fikce a magického realismu, což pro mě byl výrazně slabší článek knihy. Přeci jen není tak vynikající spisovatel, spíš dobře píšící odborník, takže přestože rozumím zápletce založené na analytickém zkrocení personifikovaného pudového démona, přišlo mi to prvoplánové a především příliš postavené na sexu a autorových, řekněme, denních snech o kráskách v nesnázích. Zajímavé čtení o truchlení a vztazích psychologů s klienty, přínosné pro laiky i profesionály, ale Láska a její kat mi přijde lepší.