Loď plná nevěst

Jojo Moyesová není úplně autorka, po které bych sáhla nutně pokaždé, když jí něco vyjde. Musím na její knihy mít náladu a ještě si dost vybírám. Ale když už se do něčeho pustím, vlastně jsem vždycky za to ráda. Protože tato paní autorka umí přijít se zajímavým příběhem a poutavě líčit různé lidské osudy. V této knize přichází s tématem, které bylo pro mne zcela nové. Vyšlo už nespočet knih o 2. světové válce, ale málokdy se mi dostane do ruky příběh, který líčí osudy žen těsně po skončení války - a ještě z pohledu manželek vojáků, které si své muže neměly během války jak moc užít. A tady se vám toho dostává plnou měrou. Člověk samozřejmě musí počítat s tím, že se jedná stále o beletrii, nikoliv o historický či populárně-naučný text. Ale z historických faktů to víceméně vychází, takže jakýs takýs obrázek si člověk udělá. Rozhodně je to téma pro mne nové a neokoukané, v tomto se mi kniha líbila. Autorka se tu zaměřuje na osudy několika různých žen - každou potkalo něco jiného, každá si nese svoje břímě, své obavy, svoje představy. Pravda, v tomto bodě přiznávám lehké mínus - některé postavy se mi v některých detailech trošku pletly. Ale celkově to byla zajímavá a pestrá směsice různých lidských osudů a jsem ráda, že se autorka každé postavě snažila vtisknout jinou povahu, jiná trápení, rozlišovat to, dělat postavy unikátní. Knihu jsem poslouchala v audio podobě a myslím, že mi to v tomto ohledu vyhovovalo. Nevím, zda bych si uměla tento příběh užít v tištěné podobě, neb tento žánr obvykle zas tak moc nečtu. Ale na poslech to bylo moc fajn. Začátek knihy byl pro mne trochu pomalejší, za to taky dávám lehké mínus, ale čím víc to spělo ke konci a člověk už znal více ty postavy, tím víc jsem se cítila do příběhu vtažená a uměla si to víc užít, prožívat ty osudy jednotlivých žen. Celkově dávám 3,5-4 hvězdy. Tohle bylo velmi zajímavé, poutavé a místy dost jímavé. Tohle je jedna z těch knih, kterou mohu doporučit.

Už ten titul! Jak by nějaká nevěsta chtěla mít konkurenci? Jenže ono je to jinak, pokud znáte historii po 2SV a víte něco o Austrálii a Velké Británii. Nevíte, tak hlavně, že to ví JM a pěkně to předá dál.... Sice by bylo lehce přijatelnější na méně stranách a bez takových popisů, jenže kolik žen, tolik různých charakterů :o) Nemluvě o mužích, kteří na letadlové lodi nemohou logicky chybět :o)) Stačilo mi kdysi letět 24 hodin Sydney - Londýn, aby měl člověk představu co je to vyčerpání, přestože nic neděláte, ale holt ten překrásný "malý" ostrovní kontinent je na 2.konci světa.... A teď si představte loď, stísněné prostory, davy lidí, požadované rozdělení včetně chování muže vs žena (jsme v době po 2SV), limitované jídlo a hlavně voda, počasí, vedro, ano i houpání, atd. Navíc nemálo žen ani nevědělo, zda je ještě jejich manželství platné i zda je manžel vůbec naživu. Rok 1946 neměl potuchy o (super-rychlém) internetu!! ... takže čtenář/ka zpomalí a užije si plynoucí příběh, a bude-li se jevit jako nudný, plytký, dlouhý, tak si zkusí představit - jaké by to bylo být tam osobně ... juuu / uuups :o)))