Už třetí kniha autorky Kamily Hladké a opět vynikající. Téma opět zajímavé a neobyčejné. Tentokrát se autorce podařilo dostat do prostředí světských. Což je přímo nemožné. 2 roky jejich kouzelné prostředí sledovala a dokonce měla možnost s nimi vyjet na štaci a zde v knize přináší autentické příběhy několika generací českých kolotočářů, jež jsou po staletí nedílnou součástí naší tradice a kultury. Světští jsou na našem území po staletí, je to prostředí, které prošlo obrovskou proměnou. Navzdory politickým režimům a zákazům, současnosti plné zábavy na každém rohu si vždycky nějak poradi, nenatahují ruku a jdou za svým, za svobodou.... A zrovna teď o víkendu jsem byla na tradiční pouti ve Křtinách a musím říct, že odteď se dívám jinak na " lidí od kolotoče ' Zakupujte si vstupenky a postupujte nahoru, atrakce bude za chvíli startovat...

„Všímám si lidí, které jiní obvykle nevidí nebo nechtějí vidět nebo je hodnotí zkratkovitě a předsudečně. A chci je nechat mluvit. Když člověk poslouchá - naslouchá, často se dozví hodně i o sobě, ačkoliv to vždycky nemusí být lichotivé. Těžko bych hledala slova, která budou o tvorbě Kamily Hladké vypovídat lépe, než tato její vlastní z doslovu knihy Lidi od kolotoče. Kamila je pro mě nejen vynikající literární dokumentaristkou, je pro mě rovněž talentovanou psycholožkou. Lidi, o nichž vypráví, totiž dokáže otevřít a jejich prožitky přenést na čtenáře, který je reflektuje. Lidi od kolotoče jsou emotivní, zpracovávají hluboké příběhy provázané láskou a vírou, dělají to ale nepateticky a s tak inspirativním nábojem, že vás to přiměje hodit starosti všedních dní za hlavu a probrat svou vlastní dřímající sílu. Pro mě byla ta knížka v posledních dnech opravdu velkou vzpruhou. Nechte se vtáhnout do vyprávění také a já vám minimálně slibuju, že se budete o příští pouti na „toho člověka“ za pokladnou kolotoče dívat jinak.