NARNIE – Princ Kaspian

Skupina dětí z prvního dílu je starší o rok, zatímco Narnie evidentně o několik staletí. Kouzlo ovšem neztratila. Příběh prince Kaspiana - včetně vyprávění o jeho životě skvělým Dýnilem - je o poznání složitější, než první díl. V mnoha scénách i drsnější; Lewis se drsnosti evidentně neleká, o čemž mimo jiné může hovořit scéna s rady, kdy Nikabrikova snaha o rebelství skončí definitivní porážkou. Rebelie, vzdor a nevíra jsou vůbec v nejrůznějších obdobách průvodními jevy celého dílu. Stejně jako morální vzkazy. I když se vůči Lewisovi často hovoří jako o nepokrytém kazateli křesťanství, přijde mi to trochu úzkoprsé a příliš tvrdé "obvinění", byť Aslan evidentně supluje Boha. Na druhou stranu má Aslan mnoho společného s Gandalfem. Stejně tak jako celý příběh vykazuje mnohé, co by se dalo neodkladně porovnávat s "dospělejším" světem Pána prstenů. O to v tuto chvíli rozhodně nejde. Narnie je určena přece jen mladším čtenářům. A v tomto směru nezklame. Svět mluvicích zvířat, kde největšími favority byl jezevec Lanýžník a Řípčíp se svojí skupinou nebojácných rytířských myší. Oživená příroda v čele s Backchem a stromovými národy; ty jsou podány naprosto skvostnými popisy. Trpasličí národy a druhy reprezentované zmíněnou dvojicí Dýnil a Nikabrik. Vždy vznešení, astronomií se zabývající kentauři, kterým se "nikdo nikdy nesmál". Putování hrdinů po fantazijním světě, kde jen pochybovač zaváhá, zatímco otevřené (především dětské) mysli věří všemu, jako by to bylo dáno a nezpochybnitelné. A vskutku, dovedli byste někomu říct, že chodící stromy, tancující víly nebo mluvící veverky neexistují? Bylo by to hrozné jako pro Lucii, když musela "vzbudit čtyři lidi, kteří jsou všichni starší než vy a velice unavení, navíc proto, abyste jim řekli něco, čemu nejspíš nebudou věřit, a nutili je udělat něco, do čeho se jim určitě nebude chtít." Lidé v knize nedopadají dobře, ba naopak, interpretováni Mirázem jsou těmi škarohlídy, kteří svým přístupem a chováním devastují jindy nádhernou zemi Narnii a snaží se paměť její slávy zcela vymýtit. "Nic se nikdy nestane dvakrát stejně". Dokonce ani v Narnii. A tak každý z dílů je jiný. Týž díl bude jiný při druhém čtení. O Narnii prostě platí, jak každý ví, zvlášť jezevci, neboť mají dlouhou paměť a nikdy se nemění, že "tohle není země lidí, ale je to země, kde má být člověk králem". Pak bude Narnie prosperovat. Možná nejen ona. V příběhu prince Kaspiana bylo tolik napůl řečeného, že nezbývá než se pustit dále a hlouběji do Letopisů této země a nechat se jejím vesmírem okouzlit.