https://www.iliteratura.cz/clanek/46608-aids-elsa-lazarska-v-zime-a-jine-basne

Jen co jsem si rozbalil balík šesti knih a sloupal z nich cenovky (ty, co jdou sloupnout) a dostal se k tomuhle (Elsa za cenu krabičky cigaret), otevřel jsem a začal číst. Napadlo mě jít k oknu, na trochu vzduchu a tak, když jsem ho otevřel, postavil si na parapet šálek kávy a sedl na svou sesli, nečekali mě žádný ptáci nebo vítr léta, ale "rrrrr" bagr a kopání základů a pořvávání. Příhodný, řekl jsem si a četl dál. Elsa opět pokračuje ve své sociální, melancholické tvorbě. Přitom mi nepřijde, že by šlo o poezii až tolik intimní (spíš v náznacích), jako spíš obrazovou, kde se objevují typické věci současného českého životního stylu, o kterých básnící možná opravdu básní jen tady v Česku. Kaufland. Möbelix. Skladiště. Nějaká ta špína. Parkoviště. Šlapky. Vietnamské tržiště. Nechuť k tomu se o něco snažit. Nechuť celkově. "Vzdávám to." Ale mezitím pořád někde tančí láska, i touha. Mezitím pořád tančí cosi, co tomu dává jiný spin. Elsa mi sedí, protože hodně odráží ten pocit odcizení, odtažení, který nejde ani tak popsat, jako spíš cítit (mezi řádky). Taková ta pravá česká bída.