Krysí ostrov a jiné povídky

Nezapomenutelné dystopické povídky. Viděla jsem špatné hodnocení a neměla proto velké očekávání, ale hned prvním dystopickým příběhem Krysí ostrov jsem nadšená. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení, není to lehký příběh, touha se pomstít bojuje se smyslem pro spravedlnost, adrenalin na každé stránce, zvítězí emoce? Z pohledu Willa to bylo spravedlivé, ale opravdu bylo? I další příběhy nejsou jednoduché. Jsou napínavé, promyšlené, strhující a v závěru překvapující. Myšlenky o svobodné volbě, o paralelních světech, o lásce, o oddanosti, o krutosti mi po zavření knihy nedají spát. Včera jsem dočetla a stále ji mám v hlavě. Pro mě skvělé čtení, ráda si po delší době knihu přečtu ještě jednou.

Sjednocující linka povídek zde asi není nebo jí nedokáži popsat. Možná je to mistrovství vypravěče, který dokázal napsat je tak úžasně poutavě a vložit do nich tolik pravd a pocitů, že jsem z nich prostě paf. Hluboké myšlenky o spravedlnosti, oddanosti, pomstě, paralelních světech a svobodné volbě nejsou určitě všechny, které tato kniha obsahuje. Bude vás určitě zneklidňovat ještě dlouho a proto je tak dobrá.

Vůbec to nebylo špatné. Nesbo sice lehce zabrousil do něčeho, co se dá nazvat postapo, ale mně to moc nevadilo. Některé povídky byly sice na můj vkus trochu delší než by jim slušelo, ale všechny měly pointu a slušný konec. Nejvíc se mi líbila povídka Sérum, krátká, vtipná a s uspokojivým závěrem a taky poslední povídka Černý jezdec, která byla snad nejlepší. Vlastně jsem v ní našla nejvíc z Nesba :-) Co jsem nemohla a nemohla dočíst, byl úvodní Krysí ostrov, protože se hodně vlekl, než děj dostal nějaký švih, nicméně závěr byl nakonec hodně vtipný... HH ani Království to sice není, ale u mne slušné čtyři hvězdičky.