Diablova hviezda

Že se nestal novinářem. Měl dojem, že k novinářům, kteří pracují opilí, se přistupuje s větší tolerancí. Harry Hole a jeho pátý příběh v sérii, se jmenuje příznačně Pentagram. Musím napsat, že jsem k tomuto příběhu přistupoval z velkou obezřetností a vlastně se mi do něj moc nechtělo. Z poznatků předešlých knih jsem vystopoval určitou osnovu, která se neustále opakovala a už mi nepřinášela žádné napětí ani překvapení. Prostě čtenář to čekal, tak to má být a když to přišlo s nikým to ani moc nehlo. Čekal jsem, že v pětce to bude to samé. Ale není. Tady mistr Nesbø (chacha už to umím – díky K.) osnovu pozměnil a příběh hned dostal jiný směr. Napětí opět až do samotného konce. Malá ochutnávka: Zírala na zničenou hvězdu v okénku. Byla prohnutá dovnitř a přetočená tak, že dva z jejích pěti cípů ukazovaly nahoru a jeden dolů. Už tohle znamení kdysi viděla, v jedné knize.......... Pro Českého fanouška a čtenáře může býti velkým lákadlem k přečtení této knihy i fakt, že podstatná část příběhu se zaobírá naší republikou a část příběhu se u nás doma dokonce odehrává. Toto nadšení snad neodradí fakt, že se jedná o pašování a zbraně naší Zbrojovky. Citát: Chlastal jste tu zavřený čtyři týdny, Harry? Ano, Harry v alkoholu stále lítá. V tomto příběhu je to snad ještě horší, i když si čtenář myslel, že už hůř nebude. Tady je. Jak už jsme si zvykli, HH je prostě stále v lihu a vůbec mu to nevadí. Někdy se mi zdá, že mu to v opojení snad i lépe myslí. Citát: Není dobrý bejt cejtit chlastem, když chce člověk požádat obvoďáka vo prohypnol. A vnímavá část čtenářů tu najde opět jednu velmi zajímavou věc. Minule to byly mimozemšťané a počet obyvatelných planet a dnes je to krásné vysvětlení, co znamená vystrčený prostředníček. Gesto, které se u nás stalo skoro tradicí a nutností, kdejakého blba. Když si přečtete tuto knihu, určitě se vysvětlení pocházející ze starodávného Egypta, hluboce zasmějete. (neřeknu, čtěte) Citát: Není skvělé mít někoho, koho může člověk nenávidět?

V tomto příběhu ( a potom i v dalších knihách) jsme si na sebe zvykli - tedy já a autor Jo Nesbo. Rozhodl jsem se, že budu tolerovat Harryho zvrácený a alkoholem přesycený životní styl - HH nebude kladným hrdinou jako Poirot nebo Holmes - a autor bude psát příběhy s promyšlenými zápletkami a plné nečekaných zvratů. A to se podařilo!

Skvělé, strhující, úžasné! Děkuji panu Nesbovi, že stvořil postavu Harryho Holea. I když alkoholik, přesto geniální a já jsem se do něj postupně zamilovala. Díl od dílu čím dál lepší ! A doma mně vadili všichni, kdo mě rušili u čtení.