Krysí ostrov a jiné povídky

Nezapomenutelné dystopické povídky. Viděla jsem špatné hodnocení a neměla proto velké očekávání, ale hned prvním dystopickým příběhem Krysí ostrov jsem nadšená. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení, není to lehký příběh, touha se pomstít bojuje se smyslem pro spravedlnost, adrenalin na každé stránce, zvítězí emoce? Z pohledu Willa to bylo spravedlivé, ale opravdu bylo? I další příběhy nejsou jednoduché. Jsou napínavé, promyšlené, strhující a v závěru překvapující. Myšlenky o svobodné volbě, o paralelních světech, o lásce, o oddanosti, o krutosti mi po zavření knihy nedají spát. Včera jsem dočetla a stále ji mám v hlavě. Pro mě skvělé čtení, ráda si po delší době knihu přečtu ještě jednou.

Poslední kniha letošního roku a mnohonásobně předčila má očekávání. Vlastně bych ani nedokázala říct, která povídka byla nejslabší, protože všechny byly naprosto perfektní (a to dystopie /postapo skoro nečtu). Hned první Krysí ostrov mě naladil a nadšení mne neopustilo ani s posledním Černým jezdcem. Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit relativně nízkým hodnocením.