Krysí ostrov a jiné povídky

Nezapomenutelné dystopické povídky. Viděla jsem špatné hodnocení a neměla proto velké očekávání, ale hned prvním dystopickým příběhem Krysí ostrov jsem nadšená. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení, není to lehký příběh, touha se pomstít bojuje se smyslem pro spravedlnost, adrenalin na každé stránce, zvítězí emoce? Z pohledu Willa to bylo spravedlivé, ale opravdu bylo? I další příběhy nejsou jednoduché. Jsou napínavé, promyšlené, strhující a v závěru překvapující. Myšlenky o svobodné volbě, o paralelních světech, o lásce, o oddanosti, o krutosti mi po zavření knihy nedají spát. Včera jsem dočetla a stále ji mám v hlavě. Pro mě skvělé čtení, ráda si po delší době knihu přečtu ještě jednou.

Poslední kniha letošního roku a mnohonásobně předčila má očekávání. Vlastně bych ani nedokázala říct, která povídka byla nejslabší, protože všechny byly naprosto perfektní (a to dystopie /postapo skoro nečtu). Hned první Krysí ostrov mě naladil a nadšení mne neopustilo ani s posledním Černým jezdcem. Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit relativně nízkým hodnocením.

Tak autor zabloudil do světa budoucnosti - světa destruktivního .... A já to přečetla jedním dechem .... Protože jsem od něj přečetla více titulů, chápu jeho záměr ponořit se do jiného žánru .... A myslím, že se mu dařilo .... Již v první rozsáhlé povídce Krysí ostrov s náhledem do světa po pandemii, ze ztrátou základních životních hodnot, předložil vizi, která je zřejmě reálná : " Naučili se, co je potřeba k tomu, aby v téhle době přežili ...." Ale stejně jako v McCarthyho Cestě zde nakonec zasvítilo slunce .... Další povídky s motivy lásky, pomsty, léku pro prodloužení života či o deja vu a paralelních světech stojí za přečtení .... Jako každý člověk s přehledem o světě se i Nesbo zabývá otázkou pokračování lidstva - a já to s ním sdílela a doporučím.