Kronika protektorátu

Výborně a hlavně podrobně napsaná kniha, jak je ostatně u autora zvykem. Kniha má sice přes 800 stran, ale čte se moc dobře a dozvíte se hrozně moc věcí, o kterých jste neměli ani tušení. Nedá se číst v jednom tahu, ale musíte si jí rozdělit. Klobouk dolu před autorem a plný počet hvězd.

Čte se jako beletrie. Autor shromáždil všechny možné oficiálně vydané zákony, nařízení, vyhlášky ovlivňujících všední život v protektorátu, např. od postupného zavedení němčiny jako jediného úředního jazyka přes přídělový systém po majetková omezení a pracovní nasazení. Lze vyčíst, jak plíživě se měnilo drobné omezování Židů v přiznávanou eliminaci jejich veřejného a osobního fungování a poté samotné fyzické existence. Pozornost je věnována osobnostem veřejného života (politického, ale i kulturního od literátů přes herce po novináře) - těm žijícím v protektorátu i těm v zahraničí, pokud měli vliv. Také změnám ve státní a okupační správě včetně názvosloví a personálií, odbojovým a bojovým operacím různého rozsahu a významu, ale také literárním, filmovým a divadelním akcím. Děsivé dějiny Terezína se dozvíte z vyčerpávajících zpráv o transportech a nařízeních typu "v únoru netopit, dokud nebude naměřeno minus pět" apod., osobně pro mne byl velmi výmluvný vývoj drobných zpráviček začínajících slovy "dva polští dělníci byli oběšeni, protože...". Při vší věcnosti se v mnoha ohledech projevuje autorův smysl pro absurditu, jeho umění zkratky je obdivuhodné.