Další ze série útlých Koukolíkových knížek na poměrně úzce vymezené téma, které píše především v poslední době. Tahle je už se své podstaty mimořádně zajímavá, protože kdo by se nechtěl dobrat podstaty krásy a jejího významu pro člověka. Koukolík na to jde z několika stran - nejprve dá slovo spisovatelům, filosofům a umělcům (v této části je kniha především plná hezkých citátů, ale místy i ne zrovna snadno (pokud vůbec) pochopitelných teorií, pak se na téma zaměří z pohledu neurovědce. Pro mě - jako nadšeného amatérského fotografa, obdivovatele přírody, dychtivého degustátora různých chutí a vůní, čtenáře, posluchače hudby atakdále - snad nejcennějším, ale nikoli překvapivým zjištěním z knihy (i když se jedná jen o poměrně stručnou a nenápadnou zmínku) bylo, že schopnost vnímat krásu a hlavně její využívání je jedním ze způsobů, jak redukovat stres. Zkrátka kdo vidí, slyší a cítí krásu kolem sebe, má jednoznačně spokojenější a zdravější život.