Komise pro nesmrtelnost

Po geniálních Slaměných psech jsem si tuto knihu pořídil už jenom z úcty k autorovi. Ztěžka jsem se prokousával prvními 50ti stránkami a pak jsem knihu odložil s tím, že bude třeba jaksi "dozrát" do té správné nálady. Po půl roce jsem se do ní znovu zahloubal a tentokrát ji fascinovaně přečetl jedním tahem. Posmrtný život a touha po nesmrtelnosti - dvě hlavní témata, která autor v knize exponuje. Osobně bych vůbec neřekl, že John Gray je filozofem pesimismu - filozofuje spíše realisticky. Sám mám obsáhlé zkušenosti s křížovou korespondencí, a tak jsem s autoren zajedno - automatické psaní (s pravděpodobností hraničící s jistotou) není schopné prokázat posmrtnou existenci - leda manifestaci podprahových stavů, že nesmrtelnost díky vědě je skutečně pošetilá, a koneckonců že "vždycky existovali lidé, kteří byli rádi, že smrt znamená konec". Přiznávám, že je pro mne těžké komentovat právě tohoto autora - vyjadřuje se sice přiléhavým, avšak poněkud komplikovaným jazykem. Jenom pro ukázku: "Pokud pochopíte, že snahou o věčný život si přejete zachovat neživý obraz sebe sama, možná nebudete chtít být vzkříšeni nebo přežít v posmrtném ráji. Co může být smrtelnější, než neschopnost zemřít? Posmrtný život je jako utopie, místo, kde nikdo nechce žít. Bez ročních období nic nezraje a nepadá k zemi ... nic neumírá, takže se nic nerodí ... pátrači po nesmrtelnosti hledají cestu ven z chaosu: ale oni jsou součástí chaosu ... nesmrtelnost je jen hasnoucí duše promítnutá na čisté plátno - víc slunce je v padajícím listu..." Neměl jsem v úmyslu vytrhávat cokoli z kontextu, jen ilustrovat, že dílo pro mne má - kromě jiného - i poetický rozměr.

Tak jsem asi v půlce knihy a vůbec mě nebaví. Autor jakoby zvažoval během psaní, co vlastně tvoří. Zčásti dokument o okultismu a spiritismu, zčásti bulvár z přelomu 19. a 20. století, zčásti špionážní dokument, zčásti filozofie a zčásti rozebrání bibliografie H.G.Wellse. Kniha je psána/přeložená dosti kostrbatě a čtenář se musí často vracet, aby pochopil, co chtěl tou větou autor říct. Plno češtinářských chyb. Je to taková zplácanina a jeden z kandidátů knih, které asi ani nedočtu.