Kniha zvláštních nových věcí

Tahle kniha je znepokojivou sondou do budoucnosti lidstva. Příběh plyne poklidným tempem a odhaluje z naší lidskosti to, co bychom raději zatajili před jinými lidmi... Faber je neutrální sci-fista. Jeho vyjádření budoucnosti je milé, i když zároveň bolestivé. On se nestará o vědeckost. On popisuje budoucnost naší společnosti. Není nereálná, není ani příjemné to zjišťovat. V podstatě je příběh banální. Možná již mnohdy použitý v povídkách, či snad i románech. Jen ten přílišný důraz na víru je tu jaksi navíc... Jak já jsem pochopil, Faber nás donutí nahlédnout do našeho nitra. Odhalit naši dobrotu i zlobu. Vyznat se. A pochopit. Z hlediska literárního tomu všemu chybí kapka většího napětí. Ale ono tam je. Ale Faber ho umí umě skrývat. Ono totiž o napětí nejde v první řadě. V první řadě jde o každého z nás......

On to prostě umí. Napojit hromadu těžkých myšlenek, témat a parafrází do knížky, u níž obracíte stránky jako šílenci. Kniha zvláštních nových věcí není o vesmíru. Je o vztahu dvou lidí. Jeho a jí v dopisech, ve kterých najdete sami sebe. Jak vám někdo chybí. Jak je vám smutno. Jak je vám pak hloupě, když kvůli práci zapomínáte na toho druhého. Čtete, teskníte a zároveň si říkáte: pane Faber, jste fakt hustej. Vít vít ejte v literární extralize.