Když na horách svítá

Když jsem tu knihu četl, došlo mi, že příběh má lehce romantický nádech, vlastně v tomto ohledu byl přesně takový, jaký jsem očekával, takže žádný pocit ztraceného času. Teď, když o tom přemýšlím, dochází mi, že čím více autorčin knih jsem přečetl, tím více se mi líbí její styl, opakovaně dokazuje, ať je to tak či jinak, že má zvláštní potenciál pokaždé něčím zaujmout. Vyhýbá se obvyklým klišé, současně umně kombinuje vyprávění vtipnými hláškami. Asi nejvíce zůstane v paměti příběh o Marii, který bere za srdce. Klobouk dolu.

„Do cizích životů nevidíme a ani nám to nepřísluší. Jak se říká, nechodíme v botách druhých, nemáme právo je jakkoli soudit." Tato kniha je reálným nahlédnutím do různých druhů vztahů. Ať už je to vztah mezi matkou a dcerou, mezi rodiči navzájem, vztah sourozenecký, či milenecký, vztah zdravý, ale i toxický, vše se zde nenásilnou formou točí kolem vztahů. Kniha je napsaná z pohledu čtyř nejlepších kamarádek Evy, Marie, Adély a Heleny. Nahlédneme celkem do tří časových období jejich 13, 18 a 40 let. Krásně jsou zde vykreslené starosti přiměřené vždy tomu danému věku. V osmnácti člověk prostě logicky řeší úplně jiné věci, než ve čtyřiceti. I když trable s láskou můžou být v každém věku a osud si vždy najde svou cestu. Někdy je ta cesta hladká a rovná, někdy je hrbolatá a plná zatáček, odboček i slepých uliček. Každá z těchto žen je úplně jiná. Každá z nich měla úplně jiné rodinné zázemí, které očividně velmi ovlivnilo jejich životy a celou budoucnost. Tahle rozmanitost se mi velmi líbila. Ač byl vlastně příběh vcelku předvídatelný, dokázala jsem se do něj ponořit, vžít se do postav a prožívala jsem s nimi jejich radosti i strasti. Závěrečná část knihy byla velmi emotivní a moc hezky a citlivě napsaná :-) Věřím, že se každý čtenář svým způsobem v nějaké postavě či události pozná, jako jsem se poznala já a že si také z knihy něco odnese ;-) „Mělo to tak být. Přichází k nám, co je naše, a neudržíme, co není." Ráda bych ještě jednou moc poděkovala paní autorce za oslovení a zaslání knihy. Jsem moc ráda, že jsem si ji mohla přečíst a pevně věřím, že nebyla poslední od Vás, kterou jsem četla :-)