Kniha o životě napsaná s humorem u které jsem se opravdu pobavila. Úryvek z knihy. Bylo mi třicet a má občanka zela prázdnotou. Tehdy měla ještě stránky a do nich se ledacos zapisovalo-a v mé nic. Žádný manžel ,žádné dítě-nezbývalo než nasadit na hlavu velký papírový pytlík s nápisem. "Nezvedat, nestojí za to."

Původně jsem knihu ani nechtěla hodnotit, ale nakonec jsem si uvědomila, že Databáze knih, aspoň tato část této aplikace mi slouží jako MŮJ čtenářský deník. Jsou to mé postřehy, mé názory a svým hodnocením nechci v žádném případě kohokoliv pohoršovat a odrazovat od četby jakýchkoliv knih. Je to definitivní, podobné knihy, a že je jich v poslední době jako hub po dešti, nepatří k mým oblíbeným, jejich četba je pro mne utrpením a ztrátou času. I když se sem tam zasměju a řeknu si " jo, na tom něco je", pořád převažuje více věcí na něž mám jiný názor a pohled. Takže: - kdybych napsala svůj deník, taky by to spoustu lidí nebavilo (až jej napíšu, dobře jej schovám, nevydám ani vlastním nákladem, vím totiž kolik knihoven má problémy s prostorem a povinnost archivace) - proč jsou všechny knihy o "životě" na jedno brdo, přeci všechny nežijeme stejně! - proč má tolik lidí potřebu vydat knihu? Omlouvám se, za mě dvě hvězdičky a to jen díky ilustracím.