Jménem mojí sestry

PŘÍBĚH DÍVKY Z PRAHY. Nevím, čím přesně mě tato kniha chytla, ale četla se mi moc dobře. Asi příjemný styl psaní nebo děj zasazený do Prahy :-) Hlavní hrdinka Soňa je tvrdohlavá, občas lehkomyslná a naivní, ale i odvážná. Žije v okupaci, nenávidí Němce, ale jeden jí přeci jen vstoupí do života... Je to jednoduchý příběh, ani ne nijak výjimečný, nejde moc do hloubky čehokoli, ale mě bavil :-) Moc se mi líbí obálka :-)

Podle některých nadšených komentářů na internetu jsem čekala silný, čtivý příběh z 2. sv. války, ale přiznám se, že tohle mi bohužel příliš nesedělo a knihu hodnotím slabšími 2,5 hvězdami. Autorka tu nakousla několik témat, která by stála za bližší rozpracování. Měla jsem dojem, jako by se tam autorka snažila vměstnat co nejvíc (zakázaná láska, čeští kolaboranti, čeští odbojáři, Pérák, život běžných lidí, snaha o vnitřní změnu Čechů a vzdor Německu, oportunismus v dobách války), ale tím si podle mne autorka na sebe upletla bič. Protože na to by kniha musela být o dost delší, aby se všechno podařilo rozpracovat do hloubky, aby to celkově knize dalo nějaký větší přesah. Takhle všechna témata zcela zbytečně vyšuměla do ztracena a pro mne jejich přítomnost v příběhu postrádala zcela smysl. Spousta postav, byť vedlejších tu měla zajímavé linky a osudy. Ale z nějakého důvodu se autorka rozhodla většinu načatých témat nijak nerozvíjet. Ve výsledku tak pro mne kniha dějově děsně klouzala po povrchu a topila se v naivitě hlavní hrdinky Soni, na kterou dopadal osud rodiny i její vlastní. Způsob, jakým se s děním ve světě Soňa vnitřně vyrovnávala, mi připadal prostě nevyzrálý. Její reakce občas trochu hloupoučké a vidění světa... no naivní, jak říkám. Zároveň mi neseděl způsob vyjadřování hlavní hrdinky. Nevím, jestli tou mluvou a přemýšlením autorka chtěla do příběhu nechat zavát svěží vítr a přiblížit tím danou dobu současnému čtenáři, ale pro mne to bylo hrozně nepřirozené a nečetlo se mi to dobře. Výsledkem tak pro mne je trochu poněkud slabší a ne příliš přesvědčivý příběh mladé holčiny balancující nad propastí svých citů, které ji matou. Holčiny, která neví, co se sebou. To vše vykreslené na kulisách druhé světové války. Autorce se tímto omlouvám za ne příliš vlídný komentář, ale takto na mne kniha prostě působila. Možná jen nejsem správná cílovka, nevím,. každopádně za sebe toto doporučit moc nemohu.

Knížka Jménem mojí sestry si rozhodně hodnocení 5* zaslouží. Je velmi čtivá a napsána krásným, moderním a svěžím jazykem, s nadhledem a lehkostí, a vůbec přitom nevadí, že se jedná o smutné a neveselé téma české historie. Tíživou a krutou dobu protektorátu. Je to příběh o sesterské lásce, rodinné pospolitosti, ale i o vlastní obětavosti a pomoci. Takový milý příběh o obyčejném životě té doby, kterou známe jen ze školního vyprávění. Knížka se mi tedy líbila, konec byl pro mě nečekaný a zlepšil celkový dojem. Vynikající debut ! Od Barbory Linke si určitě další knihu ujít nenechám !