Obvykle nemám ráda rozebírání krásné literatury a ,,pitvání se´´ v ní, ale tato kniha je napsaná tak krásně, poeticky a občas i v duchu autora díla, o kterém pojednává, že od svého původního náhledu musím ustoupit. Dozvěděla jsem se spoustu zajimavých věcí týkajících se knihy Evžen Oněgin i jejího autora a také jsem měla možnost srovnat pod vedením Stanislava Rubáše jednotlivé překlady (tedy jejich úryvky), a to velice zábavnou formou.