Indiánský běh Křepelice Když milujete muže

Indiánský běh jsem četl v návaznosti na skvělou biografii Pavla Kohouta a pohled jeho nejmladší dcery na „Indiána“ je zdrcující. Její matku opustil, když byly Tereze tři roky, s dětmi se pak vídal čtyřikrát ročně: na Matějské pouti, o narozeninách, na Štědrý večer a při vysvědčení. Peníze ze západních tantiém si užíval s novou Múzou, zatímco matka jeho dětí živořila a Tereza měla zničený život kvůli Indiánovým politickým postojům. Nemohla studovat, pracovala jako uklízečka. Suverénní a vtipná próza, byť o vážných věcech. Nepamětníkům orientaci znesnadňují přezdívky, coby Monolog se tam ale vyskytuje i Václav Havel. V dalších částech se Boučková vypsala z frustrace s nekonečným kopáním studny a snahy otěhotnět, adoptovaní romští chlapci Dárek & Párek nakonec napomohli zázraku v podobě narození vlastního dítěte (komplikovaný příběh svého rodičovství později popsala v Roku Kohouta). Dvě novely z 90. let mě zaujaly méně, strohé vyprávění o složitosti vztahů mezi muži a ženami, o selhávajících otcích nebo o tom, jak toxicky se může žena upnout k jednomu muži.