Ignis fatuus

Moje první setkání s autorkou a hned abych bila čelem o zem. To nemělo chybu. A pokud tam byla, ignis to vem, já to sežrala i s navijákem. Propracovaný příběh s hlavou a patou, vycházející z dohledatelných pramenů a doplněný fantazií a citem. Láskou k Šumavě-té uchopitelné i neuchopitelné. Na zpracování audioknihy se v tomto případě opět potvrzuje, že je čtení a čtení. Mám ráda to, co se svým hlasem dělá Aleš Procházka, ale z přednesu Kláry Suché mi střídavě přebíhal po zádech mráz, občas vystřídaný dojetím a před očima nádherné fotografie prosluněných lesních zákoutí, které fotí moje kamarádka a památné černobílé záběry mlhavých blat, jak je zachytil pan Illík ve filmu Král Šumavy. A stejně jako autorka v epilogu vzpomíná na svou babičku a hluboko vrostlé kořeny do míst, kde to nebylo nikdy lehké, já vzpomínala na tu svou. Tahle kniha se mi dostala daleko hloub pod kůži, než bych čekala. Příběh i jeho zpracování podle mě obstojí ve srovnání s mnoha známými jmény a já ho pochopitelně doporučuji. A souhlasím s Rihatamou - Jack je úžasný.

Autorka nás vleče sem a tam šumavskými a keltskými mýty až mezi hororové přízraky a vše rámuje záznamy pseudodokumentů z dávných výzkumů VŠChT. Čekal jsem, kdy mezi všemi těmi pečlivě posbíranými historickými těžko vysvětlitelnými událostmi dojde na výpravu Igora Ďatlova. Dočkal jsem se. Šumavu znám docela dobře, ale tyhle bludičky a jejich bláznivý oheň (ignis fatuus) se mi zatím naštěstí vyhýbají. 80 % (už 1362 hodnocení s průměrem 81 %).