Hranice

Copo de nieve Vykukuje z toho na vás krása, protože je to napsáno k zbláznění dobře, vnímavou rukou a bystrým okem. Zároveň v tom je znát jakási lhostejnost a tvrdost....a možná v tom tkvi síla skutečné empatie a porozumění.... Copo de nieve Jestli si ta bestie uvolnila držku budeš litovat že radši neležíš ve vaně s aligátorem... Napsat nějaký silný moment je těžké, protože ta Jestli si ta bestie uvolnila držku budeš litovat že radši neležíš ve vaně s aligátorem, je to blazírovaní na hranici a pomezí dvou světů, soumrak který rozzžíhá nové ohně a tu a tam s vámi hodí o zem či silně zatřese zážitek, který už neodezni.. Ano taková je celá pohraniční trilogie, za mě byla a je úplným veledilem v autorově tvorbě... Je to corrido. Příběh. A jako všechny corridos nakonec vyprávěl jen o jednom, protože o ničem jiném se ani vyprávět nedá .

Hranice,čáry,předěl,rozhraní,meze,území,linie. Překračování něčeho. O samotě i smutku,ano jistě,je to přeci McCarthy. Ale od začátku až do konce se tu line bolestná především téma ztráty. Tu se opravdu ztratí doslova vše. Mladík se ocitá často v beznaději,kniha je doslova prodchnutá se smrtkou za zády a je neustále v patách. Více důraz na jakýsi až romantický nádech,zrovinka na začátku,když se vidáváme na první putování do Mexika. Na cestě vyhládne a i poutník dostane poté co vyprahne hlad i žízen. Ve filmech na to není samosebou čas,ono i v jinších románech se toho moc nenají. Přitom taková přirozenost.Pro mnohé otravná protahovací nuda.Tady doslova nutnost. Tu už je taková doslova klasika.Tortilla s fazolemi.Spláchnout Mezcalem.Zastavit se na kus řeči ... S přívětivými lidmi,kteří za pohostinost nic neočekávají.A právě v těchto pasážích problekují jiskřičky lidskosti,že to snámi není zase až tak zlý.Zubatá to nevzdává. Překračovat meze a stále o něco přicházet. Cormac nezklamal a po krásných koních,naopak ještě více nadchnul. Na cestě a putování.Prozření - nic nebude tak jako dříve. Překračování hranic,at už v sobě a nebo na mapě,abychom nezabloudili. Ale my bloudíme.Tohle motto knihy nemá chybu. Názvy v krajině neexistují,my si je musíme pojmenovat. A konům je to jedno. Ti ví své.