House of Earth and Blood

Ačkoliv jsem se této knihy trochu obávala, a to jak kvůli počtu stran, tak skutečnosti, že tentokrát se autorka pustila do urban fantasy, tak jsem byla velice mile překvapená. Po úvodním seznámí s prostředím a postavami se dej rychle rozjíždí a já se již nemohla odtrhnout a vůbec mi nevadil počet stran, přestože se tam často nic moc zásadního neděje. Knihu hodnotím tedy kladně, líbilo se mi prostředí i postavy, ačkoliv jo, Maas má tendenci vytvářet hlavní ženské postavy, které jsou samozřejmě ty nejlepší, nejsilnější žijící bytosti pod sluncem, ale zas tak mi to tady nevadilo, asi už jsem si po těch všech jejích knihách na to zvykla. Jsem zvědavá na další díl.

Co kdyby se magie střetla s technologii? Bryce je míšenka elfa a člověka a díky tomu si prochází celkem peklem. Její nejlepší kamarádka Danika která mi na začátku hnedka sedne a oblíbila jsem si ji je pro změnu vlčice která je dědičkou klanu. To že je tento svět technologicky dost vyspělí neznamená že nemá svá temná, zpátečnická zákoutí. Bryce je napadána za svůj původ a Danika se jí jako nejlepší kamarádku snaží ochraňovat. Lunathion je plný zázraků a magie ale také i korupce a tajemstvích. Hned první den jsem slupla 100 stran naráz, jak si vždy stěžuji že začátky jsou nudné a úmorné tady je to pravý opak. Samozřejmě hned po těch 100 stranách se to posere a stává se z toho taková noár detektivka která je sice chvílemi trochu utahanější ale zase na druhou stranu představuje Lunathion v temnějším světle. Pod pozlátkem se skrývá tvrdá totalita kde každý jen sebemenší odpor je tvrdě potrestán. Taky nečekejte žádnou spořádanou společnost sama Bryce s Danikou užívají dro*y, alko*ol , žádné hrdinky ale pořádné pařmenky které se nebojí vysmejčit kde jaký klub ale na druhou stranu holky se srdcem na správném místě. Do příběhu se nám přidává náš stín smrti, Umbra mortis, tedy 200+ starý, jeden z nejmocnější a jako jediný ovládajících blesky, anděl který je sice na okolí drsnej jak šmirgl papír ale po pár stranách zjistíte že je to naprosté zlatíčko. S Bryce mají naprosto skvělou dynamiku a díky společnému vyšetřování se z nich stane skvělá dvojka. Momenty při kterých se nasmějete je nespočet. A mnoho dalších skvělých postav jako je Ruhn, Lehabah, Juniper, Fury, Micah, Sadriel, Thaion, Hypaxia, Ithan, Sabine, Jesiba a také nesmím zapomenout na Syrinxe (když Hunta kousl do zádele tak jsem dostala záchvat smíchu). Všechny postavy jsou skvěle napsány. Samotné rozplétání záhady je skvělé, sice chvílemi takové úmorné ale má své kouzlo. Díky němu poznáte město do hloubky a zjistíte že to není jen místo kde se děj odehrává ale stane se z něho něco jako další postava. Od těch nejchudších čtvrtí, město z kosti až po honosné paláce elfů a andělů vše na vás dýchá neskutečnou atmosférou. Kecala bych kdybych nenapsala že jsem chvílemi nečetla se zatajeným dech a otevřenou hubou. Půlměsíční město si mě získalo. Tak jako Dvory. Tak jako Skleněný trůn. Jsem ráda že jsem si knihu ušetřila ale na druhou stranu proč už jsem ji dávno nepřečetla?! Jako přece jenom 780 stran je celkem brutální nálož ale miluji to. Do Lunathionu jsem se zamilovala a Maasová si mě opět získala.