Houbařka

"Říkám ti, hnis musí ven, jinak se žádná rána nezahojí" Krásná kniha, moc pěkné čtení. Zase jeden příběh, který mi dlouho nepůjde z hlavy. Nakladatelství Host si opravdu dobře vybírá knihy, které vydá. Paní Hanišová píše lehce, postupně naznačuje bez odpudivých detailů co hrozného se Sisi v dětství přihodilo a já jsem jí držela palce až do konce. Není lehké se z těch bahnisek vyhrabat. Ještě že jsme se mohli se Sisi procházet po lese, sbírat různé druhy hub a trochu se vydýchat. Paní Hanišová je další moje oblíbená spisovatelka. "Matčiným úkolem je všechna rizika a potenciální nebezpečí eliminovat, aby dítě nepřišlo k úhoně. Teprve doma, za bezpečnostními dveřmi se třemi zámky, v bytě, kde každý ostrý roh je oblepený gumovou krytkou, kde mají zásuvky namontované záslepky a kde si po celodenním napomínání a smlouvání vyčerpané matky sednou na gauč se sklenkou vína, si mohou konečně vydechnout. To, co se v noci děje za dveřmi dětského pokojíčku je už nezajímá." "Nic jsem neviděla" - je snad nejstrašnější věta, kterou může matka říct.

"Říkám ti, hnis musí ven, jinak se žádná rána nezahojí" Krásná kniha, moc pěkné čtení. Zase jeden příběh, který mi dlouho nepůjde z hlavy. Nakladatelství Host si opravdu dobře vybírá knihy, které vydá. Paní Hanišová píše lehce, postupně naznačuje bez odpudivých detailů co hrozného se Sisi v dětství přihodilo a já jsem jí držela palce až do konce. Není lehké se z těch bahnisek vyhrabat. Ještě že jsme se mohli se Sisi procházet po lese, sbírat různé druhy hub a trochu se vydýchat. Paní Hanišová je další moje oblíbená spisovatelka. "Matčiným úkolem je všechna rizika a potenciální nebezpečí eliminovat, aby dítě nepřišlo k úhoně. Teprve doma, za bezpečnostními dveřmi se třemi zámky, v bytě, kde každý ostrý roh je oblepený gumovou krytkou, kde mají zásuvky namontované záslepky a kde si po celodenním napomínání a smlouvání vyčerpané matky sednou na gauč se sklenkou vína, si mohou konečně vydechnout. To, co se v noci děje za dveřmi dětského pokojíčku je už nezajímá." "Nic jsem neviděla" - je snad nejstrašnější věta, kterou může matka říct.

Kniha Houbařka je napísaná presne podľa môjho čitateľského vkusu. Vychutnávam si podobné komorné príbehy, v ktorých sa ich autori zameriavajú viac na psychologickú povahu hlavných postáv, kde dej plynie síce pomaly a momotónne, ale postupne sa odkrývajú zlomové životné okamihy ovplyvňujúce ďalší vývoj charaktérových čŕt týchto postáv. V tomto príbehu bolo bonusom navyše aj prostredie, v ktorom sa jeho prevažná časť odohrávala, lebo je spojené aj s mojou rovnakou záľubou. Úplne som sa vcítila do pocitov hlavnej postavy a dokázala som ju reálne pochopiť. Les a hubarčenie dávajú človeku priestor ponoriť sa do seba a viac sa zamýšlať nad svojími problémami a bolesťami. Oceňujem, ako sa autorke podarilo opísať závažné problémi a ich dôsledky na oko významnej, ale nefunkčnej rodiny. Koľko podobných obetí takýchto rodín, ako bola i  hlavná hrdinka sa reálne nachádza okolo nás ? Ako sa my pozeráme na tieto obete ? Posudzujeme ich iba podľa vzhľadu alebo prejavu, ale málokto zachytí ich tiché volanie o pomoc, ktoré prejavujú možno i tým, ako vyzerajú alebo sa správajú. Niekedy stačí iba málo... možno iba prehodiť pár slov,  poskytnúť príležitosť, pomôcť pri banálnych problémoch... Úderné literárne dielo, ktoré nesie hlboké posolstvo pre nás všetkých !!!