'Je na čase zjednat spravedlnost.' 'Občas musíte prohrát bitvu, abyste vyhráli válku.' Ako nerada čítam o bombách a atentátoch, presne tak isto sa mi prieči čítať aj o PTSD či bojovom syndróme! Ale Rob Ashman prišiel práve s týmto námetom, a predsa by som nevynechala novú knihu o Roz :) Bolo to opäť výborné a môžem len a len doporučiť. ,,Doufám, že máš hlad, a doufám, že ti chutná thajské jídlo.“ „Ty budeš vařit něco thajského?“ „Ne. Pod schody mám schovanou Thajku, přesně pro tyhle příležitosti… Ano, umím uvařit thajské jídlo.“ „To nejbližší, co jsem kdy k něčemu thajskému měla, byla hotovka do mikrovlnky, a i to často zkazím. Jsi dobrý kuchař?“ „Trošku kuchař vztekloun. Kdybych netrávil čas porcováním mrtvol, hádám, že bych dělal tohle.“

80% A tady je důkaz toho, že autorovi nechybí smysl pro humor: Zbraň se zasekla. Shlédl na pušku a pak se podíval na mě. Na vteřinu se naše pohledy setkaly. Nebál se, v jeho obličeji se zrcadlilo naštvání a zmatení. Proč ta zatracená věc nefunguje? Napůl jsem očekával, že mi svou zbraň předá, abych se podíval, jestli ji nedokážu opravit. Věnoval jsem mu empatický úsměv říkající "blbý, co?" Jak jsem vystřelil od boku, vykoplo ústí mé pušky vzhůru. Kulka pronikla pod jeho čelistní kostí a vyletěla ven zátylkem. ________________________________________________________________________________________________________________ Souhlasím s tím, že je to nejslabší díl, ale pořád dobrý. Jsou tady dvě dějové linky, týkající se jednak vraha, jednak policisty. K vrahovi jsem tentokrát cítila sympatie. Doporučuji.