Tato kniha nutí člověka přemýšlet o spravedlnosti soudního systému a hlavně rozhodnutí odpovědných lidí. Armádní veterán, který přišel na misi, téměř o všechny spolubojovníky, nakonec má dilema, jestli jeho a kamarádů oběti vůbec měly cenu, když se najde někdo, kdo se proviní, a nejenže nedostane odpovídající trest, ale ještě se všem okolo vysmívá. Takže dotyčný roztáčí své vlastní kolo spravedlnosti.... Inspektorka Roz v práci navíc čelí novému šéfovi na postu, který chtěla. A navíc je tu patolog, který se s ní začíná vídat. Jenže jejich vztah projde pekelnou zkouškou. Je to drsné, je to reálné, je to smutné. Jsem zvědavá na další díl.

80% A tady je důkaz toho, že autorovi nechybí smysl pro humor: Zbraň se zasekla. Shlédl na pušku a pak se podíval na mě. Na vteřinu se naše pohledy setkaly. Nebál se, v jeho obličeji se zrcadlilo naštvání a zmatení. Proč ta zatracená věc nefunguje? Napůl jsem očekával, že mi svou zbraň předá, abych se podíval, jestli ji nedokážu opravit. Věnoval jsem mu empatický úsměv říkající "blbý, co?" Jak jsem vystřelil od boku, vykoplo ústí mé pušky vzhůru. Kulka pronikla pod jeho čelistní kostí a vyletěla ven zátylkem. ________________________________________________________________________________________________________________ Souhlasím s tím, že je to nejslabší díl, ale pořád dobrý. Jsou tady dvě dějové linky, týkající se jednak vraha, jednak policisty. K vrahovi jsem tentokrát cítila sympatie. Doporučuji.