Švédsko 18. února 1988 řeka Dalbard „Zahřmění roztrhlo oblohu, jako by vykřikl umírající bůh a celý sever se zachvěl“. Abbe: „Nuže, veď nás bože hromu“ Po otevření knihy okamžitě zjistíte, že jste doma. Známá, krásná a temná kresba, Hellboyovo kecy a k tomu ještě Mjölnir...a už vám je ihned jasné, že tohle bude boj bohů a obrů. Kdo tam na severu nechá své kosti vám neprozradím, ale budete mile překvapeni. V tomto příběhu se objevuje i profesor Aickman. Ano, ten, který vyvolal kdysi v Hellboyovi nevraživost. Bylo to v příběhu Hellboy 4: Pravá ruka zkázy. Ale teď k němu Hellboy přichází v míru...možná. Citát: Hellboy: Ještě jednou se mne dotkni a nakrmím své kozy tvými vnitřnostmi! Když se na scéně poprvé objevuje mluvící veverka, nevěděl jsem co mám dělat. Zda jí brát jako pekelné stvoření, což by Hellboyovi bylo jedno a nebo se mám smát, což by mě Hellboy asi praštil. Ale já se prostě jen lekl mluvící veverky :-) V tom okně vypadala strašidelně. Ale kdo sleduje severskou mytologii ví, že veverce se říká Ratatosk. A k tomu ještě skřeti, trpaslíci a já jen čekal, kdy se objeví elf a nebo jeleni. Citát: Trpaslíci? Kde máte Sněhurku, aby si vás srovnala? Perfektní dobrodružství, krev, akce, souboje, mytologie a sranda. Ano, sranda. Pravda, z úst Hellboye je to spíš ironie, ale to on ví. Objevuje se tu snad každej ze severských mýtů. A závěrečný souboj obrů, radost pohledět. Tento příběh jsem si užíval v plné míře. Dokonce jsem učinil i rozhodnutí a hned jak jsem dočetl, začal jsem znovu od začátku. A pokud jsem nedočetl, tak čtu do dneška... ...„Sakra, to je vůl“. Citát: Cejtím slaninu, to je dobrý znamení.

Hellboyovi sedne Mjölnir do kamenné pravačky stejně dobře jako on sám sedí do severských legend. Výborný příběh, kresba, zábava. Plus má tahle kniha asi nejkrásnější obálku ze všech Hellbových knih, jaké u nás zatím vyšly. Chtěl bych si moc přečíst románovou předlohu.