Hellblazer Dobré úmysly

Hellblazer je opět stylový. Návštěva největší díry Spojených států, městečka Whyllisz, se Johnovi vymstí po všech stránkách – a to i přesto, že je to on, kdo kope za tu dobrou stranu. Skvělá kresba, bezvadné hlášky, geniální prolog. Jen magie si moc neužijete, ale to je možná spíše k dobru, než na škodu. Velkým plusem je syrová atmosféra beznaděje a krutosti, jakou postavě dal Brian Azzarello. Ti dva se hledali, až se našli. Jenže... jenže čeho je moc, toho je občas trochu příliš. Stále se nemůžu zbavit dojmu, že scénárista od začátku hraje na čtenáře a Constantina boudu, což je v pořádku, kdybych na konci příběhu nezjistil, že ta bouda stojí na želatinových základech. Pointa výborná, ale cesta k ní je zbytečně na efekt vyhrocená. Navíc při zpětném pohledu zjistíte, že množství zásadně se tvářících scén jsou jen vějičky, které mají záměrně svést pozornost na nepodstatné. Takové tlučení klackem v lese, jež má vyděsit předtím, než se objeví listonoš s obálkou se zeleným pruhem.

Cesta do pekla je dláždena Dobrými úmyslami... A hoci náš (anti)hrdina už jedno peklo prežil (a boli to vskutku Ťažké časy), väzenské peklo, ak už nič iné, aspoň malo svoje pravidlá... Scénár opäť výborný, nechýba ani šokujúca pointa, no a prepracovanejšia kresba už len dotvára celkový estetický dojem. Niet čo dodať, plný počet. A už sa vrhám na ďalšiu časť!