Germinal

Už si začínám říkat, jestli není poněkud trapné, jak pana Zolu neustále opěvuji a chválím. Ale když ono to ani jinak nejde! Germinal mě opět posadil na zadek a musela jsem doslova hltat stránku za stránkou. Jak to ten člověk dělal, že se hned dokážu do každé jeho knihy tak vžít, to skutečně netuším. Netajím se tím, že mé dosud nejoblíbenější dílo byl Zabiják. Ehm, myslím, že nyní se Zabiják může chytit za ruku s Germinal a společně si tak hovět na mém pomyslném piedestalu. Nikdy jsem si nenamlouvala, že těžba uhlí je procházka růžovým sadem, ale v tehdejší době bylo každodenní sfárání do dolů podobno vstupu do pekel. Dnešní odborníci na bezpečnost práce by nejspíše z podmínek v tehdejší době omdleli na místě, tedy hned potom, co by zbledli hrůzou a vytrhali si veškerý vlasový porost na hlavách. Lantier nezklamal a jeho revolucionářská role mu sedla jako ulitá. Úžasně přesvědčivá a propracovaná osoba. Co se mi ovšem nesmazatelně vryje do paměti z tohoto příběhu, je závěrečná část v zavalených dolech. Neuvěřitelný zážitek.

Zola je Zola, jeden z těch autorů u jehož díla jsem si jist že mě nezklame, naopak, že jeho čtení bude zážitek. S tím jsem se tedy pustil do Germinala, prostředí uhelného dolu znělo lákavě a já se těšil na výživnou četbu. Ovšem to co se postupem stránek odehrávalo, mnohonásobně předčilo mé očekávání. Nebyl jsem připraven. Nebyl jsem připraven na takovou míru brutality, u některých pasáží jsem nevěřil svým očí co že to vlastně čtu, byli tu odstavce které jsem četl několikrát za sebou. Nepočítal jsem s tím že na mě z knihy bude doléhat taková úzkost a beznaděj, přiživována naturalistickými popisy. Netušil jsem, že se mi dostane tolik utrpení a krutosti, s níž se horníci museli potýkat, nešlo s nimi necítit, vždyť podmínky v kterých museli dřít na svůj kus chleba by z leckoho udělali zvíře, to pak člověk dokáže pochopit i některé násilnosti odehrávající se v rodinách horníků. Štěpán Lantier mi byl velice sympatický (což v Zolových románech není pravidlem) a držel jsem mu palce v jeho utopické revoluci za lepší život. A přesně o tom je Germinal. Je o útrpné cestě za lepšími zítřky. A po dočtení ve mě ještě dlouho rezonuje marnost.