Empire of Storms

Čteno v tandemu s Věží úsvitu a za mě tento díl spíše slabší. Četlo se to sice dobře, ale u tohoto dílu mě nutila číst dál převážně dějová linka Lorcana a Elide, ta byla naprosto skvělá. A dále také linka Manon a Třináctky, to mi několikrát doslova spadla brada. Co se ale týče Aelin a jejích "dvořanů" - Aelin je naprosto nesnesitelná. Na druhou stranu mi to přijde jako přirozený vývoj jejího charakteru, takže ta postava je asi napsaná dobře? Nicméně Jeřáb mi v tomto díle připadá absolutně bez nějaké osobnosti, prostě je z něj jen poslušný pejsek a to je neskutečně otravné. To samé Aedion - ten je pořád ukřivděný a ufňukaný. Dorian je dle mého velmi zajímavá postava, která ale dostává zoufale málo prostoru a když už, tak jenom kvůli romantické lince. Dále mi na tom vadí, jak je používaná magie. To už tu taky pár lidí zmiňovalo. Kolikrát čtete scénu, ve které se píše, že je někdo tak vyčerpaný, že už za chvíli vyhoří. A potom o pár hodin později bez nějakého odpočinku zase bojuje. Když se to autorce hodí do děje, tak tohle vůbec neřeší. Jasně, je to fantasy svět, ale podle mě opravdu dobrý autor dá té magii nějaká pravidla a používá ji konzistentně. Vadí mi tam toho mnohem víc. Ale nejvíc asi ty postavy, protože si myslím, že kvůli nim se příběhy této autorky tolik čtou. Přijde mi, že s Jeřábem Maasová udělala to samé co s Rhysandem v pozdějších dílech ACOTARu. Nejdřív jsou to oba silné morálně šedé osobnosti, které budí respekt, mají něco odžito, mají nějaké trauma. A pak ve chvíli, kdy se dají dohromady s hlavní hrdinkou, tak se z nich stanou takoví podpantofláčci bez názoru a osobnosti. Z mužských postav pro mě v tomto příběhu stáli za to pouze Lorcan a trochu Dorian. A pána pirátů mám ráda už z Krvavého ostří.

Četla jsem Říši bouří a Věž úsvitu zaráz, jak mi poradil booktok . Jsem za to ráda, bylo to takto stravitelnější a nepřišla jsem o kontakt se žádnou z důležitých postav (hůř by se mi vzpomínalo u Království popela, na které se chystám, kde vlastně postavy z ŘB skončily a proč, než bych dočetla VÚ) . Příběh má grády, ale přiznávám, že ty neustálé twisty a cliffhangery v podání SJM už trochu unavují.... Aelin má vždy vše naplanované a před všemi to skrývá a pak BUM...všichni v šoku, všichni naštvání....toto je u SJM dost typické i v dalších jejích ságách (dvory i půlměsíční město) a přijde mi to hodně potom přes kopírák .. hlavní hrdinka geniální stratég, plánovač a lhář, který překvapí i spojence...... Chci vědět, jak to dopadne, tak jdu pokračovat a fakt doufám, že se moje oblíbené postavy z té šlamastyky dostanou....