Říše bouří

Knihu jsem četla v tandemu spolu s věží a díky za to! Skvělý čtecí zážitek, který bych doporučila všem. K samotné bouři.. ze začátku to bylo takové pomalejší. Nejvíc jsem se těšila na linku Manon. Tím, že se snažím vyhnout spoilerům na sociálních sítích, jsem měla tento díl na twist ploty přímo nabitý. Jako například, že Manon je tím kým je! Wow. Největší zlom v knize pro mě asi nastal, když ji Abraxox dopravil na loď za ostatními. Od té doby, už to byla skvělá jízda. Chemie mezi Dorianem a Mamon je přímo neskutečná a Dorian mě konečně začal bavit. Myslím, že jeho moc v posledním díle nabude ultimátních rozměrů. Lorkan, jakožto nedobytný, nelítostný válečník, ze kterého se stane totální kvočna, ve vztahu k Elide.. jednoznačně boží. Rowan mě svým způsobem trochu nudil, je z něho takový retrívr, který Aelin všechno odkýve, veliká změna charakteru.. nicméně obrovská pochavala za sjednocení jeho rodu v bitvě proti Maeve. Samozřejmě nechci ani opomenout rozvíjející se vztah mezi Lysandrou a Aedionem.. obecně lze říci, že tyhle knihy jsou ze strany Sarah opravdový TOP, protože to, že má rozjetých tolik vztahů (také Chaol, Yren, Nesryn, Sartag)... každá ta dvojice má úplně jiný vývoj a jinou chemii. Miluju tu rozmanitost. Nechápu, jak to dělá! To, že se nakonec všichni opět rozdělí bylo asi očekávatelné.. o čem by jinak byl poslední díl? Mohla bych asi napsat knihu na to, jak je tato kniha skvělá. Takže končím a dávám 5/5.

Tento díl hodnotím o něco slaběji než ten předchozí. Ztotožňuji se s názory, které se opakovaně objevují zde v komentářích – Aelin mě v tomto díle často štvala. Chápu, že Aelin je od začátku série specifickou osobností (ostatně si toho prožila opravdu hodně, což její povahu výrazně ovlivnilo), nicméně mám pocit, že Sarah J. Maas má tendenci stavět své hlavní hrdinky do role spasitelek světa. Tyto postavy často zamlčují podstatné informace a neberou ohled na názory svých blízkých, což mi opravdu vadí. Navíc mi děj tentokrát přišel chvílemi zdlouhavý, což způsobilo, že mi čtení trvalo déle než u předchozích dílů. Některé pasáže by mohly být kratší nebo lépe dynamicky strukturované. Dalším bodem, se kterým se stále nemohu srovnat, je věk postav jako Aelin, Lysandra, Aedion, Dorian a Chaol – všem je kolem dvacítky. Od začátku série si je v hlavě představuji o deset let starší. Mám pocit, že autoři současné literatury pro mladé dospělé příliš nechodí mezi skutečné dospívající, aby si lépe uvědomili reálnou míru vyspělosti, kterou lze s takovými postavami spojovat.