Daleko v budoucnosti, poslední generace lidí kolonizovala Vesmír a našla planetu, která dává věčný život. A tehdy začala řež a politikaření o nadvládu nad nejcennější komoditou ve Vesmíru. Tohle už mi zní jako sakra námět pro příběh, který dokáže konkurovat kdejaké dnešní populární scifi. Miluji ten novější přebal i ilustrace, miluji tu televizní minisérii, na které se podílelo hned několik českých herců, u které jsem mimochodem brečel jako malý kluk, když jsem byl kluk. :D Možná nejsem sám, ale kdykoliv slyším slovo Mesiáš, nevybavím si hned Ježíše Krista, nebo Mojžíše, ale Paula Atreida.. Jehož život byl stejně krásný a tragický jako celá kniha. Za mě plný počet prstů a strašně se Těším na film, který přijde letos do kin.

Četla jsem v roce 2000, takže už opravdu hooodně dávno, ale pořád jsem toho názoru, že je to jedna z nejklasičtějších sci-fi. Pořád ještě pamatuji na putování po poušti, na speciální obleky na recyklaci vlhkosti, na tu atmosféru, určitě si ještě někdy Dunu připomenu. (film jsem neviděla, protože jsem měla pocit, že se to fanouškům knihy moc nelíbí, takže ten neeeee)