Desetkrát a dost

Moje oblíbená spisovatelka a pátá kniha, kterou jsem od ní přečetl. A opět skoro úplná spokojenost. To málo, co mi tak chybělo, by se dalo nazvat jako trochu více dramatického vzruchu. Příběh plyne pozvolna, klidně, chvílemi opravdu velmi líně. Svádí to říct nebo napsat, že to tak trochu koresponduje s věkem hlavních hrdinek knihy.... :-) Ale tak to není. Všechny tři jsou docela akční dámy a jejich příběh je zajímavý a docela dobře zpracovaný. Jak naložit s životem, když už v něm po padesátce vládne stereotyp, děti si žijí vlastní život, s manželem jsme si už všechno řekli mnohokrát, nebo už jsme rozvedení, práce je pořád stejná, okolí neměnné, lidé kolem mají jiné zájmy..... Otázky by byly, ale odpovědi nejsou. Ale tady si svoji hlavní roli zahraje náhoda a o vzruch a nové impulzy je postaráno. Je to milé povídání o lidech ve věku, kterému se většina z nás nevyhne. Jsem rád, že jsem si knihu přečetl.

I když mám do věku hlavních postav ještě daleko, jsou mi mnohem bližší než moji vrstevníci. Kupříkladu já též nepochopím nastávající maminky, které dávají na sociální sítě fotografie svých odhalených těhotenských bříšek. A to často bývají oblečené v intimním prádélku. Tamara, Briana, jmenovkyně Markéta a Zita si mě okamžitě získaly. Moc jsem jim fandila. Byly sympatické. Příběh je skvělý. Nenáročný, zajímavý, napsaný stylem, který mně vyhovuje. Oceňuji autorčin smysl pro humor. Přečteno za pár hodin. Jednalo se o první knihu, kterou jsem od paní Scarlett Wilkové četla. A rozhodně nebyla poslední. Doma na mě čekají dvě další knihy a ostatní velmi brzy dokoupím.