Naše království se postupně rozšíří na celý svět, který bude mírumilovně vzkvétat... ...pod Kirovou Ochranou... Tady mám takový pocit, že příběh moc nepostupuje. Jen se prostě řeší stejné věci kolem samovládce, kterému dav začal říkat Kira. A Light Jagami, inu ten má stejné problémy jen s jinými lidmi. Vše se tak nějak opakuje stále dokola. Malá ochutnávka: Tam musí být nejmíň milion dolarů ….Kolik je to jablek? Je to na mě docela složité. Už se v těch dohadech, lžích, dodatků, pravidel a neustálých vnitřních myšlenkových pochodů zúčastněných osob začínám ztrácet a příběh se tím stává nudným. Důkazem toho je, že se v textu ztratil i samotný autor. Nechci moc prozrazovat, ale v jedné chvilce tu sledujeme myšlenkové pochody Mella, který uvažuje nad věcmi, o kterých vlastně ani nemůže vědět, protože nebyl součástí a Moggi nic nevyzradil. O této situaci nebudu dále psát, byl by to spoiler. Smrt jednoho člověka může teoreticky prodloužit život jinému člověku. Tak jsem se prokousal až do konce, ale nějak mě to nenadchlo. Rjúk tu moc nevystupuje, jen dvě nebo tři pěkné celoplošné kresby a moc přehuštěný taktikou. Připadá mi to jako nejhorší kniha v sérii, ale ještě tři jsem nečetl. Snad se to nebude zhoršovat.

Teru věnoval spoustu času a úsilí, aby se objevil na místech, kde jej jeho bůh mohl spatřit. A bůh jej vyslyšel a přijal. A nejen to, propůjčil mu i svou moc. Dovolil mu, aby se sám stal bohem. Kdyby nebylo vsuvky o tom proč a jak Teru, tak nuda, tak jsem zvědavá, co s ním bude dál. Nejdřív si jenom z jiného úhlu zopakujeme, co už bylo dávno řečeno. Pokračuje trend jeden díl dobrý, další špatný. Když to vezmu matematikou, další by měl být ok, ale poslední už zase ne. Tak doufám, že to tak nedopadne :(