Death Note Zápisník smrti 2

Tentokrát jsem se doslova nechal strhnout dějem. Ten, ač se z místa příliš nepohne, stupňuje souboj mezi Lightem a L, nabývá dalšího rozměru a z Lighta se konečně stává chladnokrevný zabiják, který se neštítí zabít třeba i nevinného, jen aby prosadil svojí vizi bezpečnějšího světa. Ostatně ani L nezahálí a krystalizuje v nádherný prototyp potrhlého sociopata. Oba protagonisté tak postupují vpravdě geniálně a vývoj událostí proto připomíná nelítostnou šachovou partii, kde se nemyslí jen na možné tahy protihráče, ale i na možné tahy samotných tahů. Myšlenkový mišmaš, říkáte si? Ano, máte naprostou pravdu, ale zároveň fantasticky podmanivý chaos, který dokáže pohltit přibývajícími zvraty a vůbec nevadí, že hrdinové jsou náctiletí výrostci. A na to, jakým způsobem pánové Óba Cugumi a Takeši Obata zabředli do komplikované osnovy, se jim zatím bez problému daří vše přehledně vysvětlit, aniž by člověk ztrácel souvislosti. Sám se přitom neodvažuji hádat, jakým směrem se zápletka pohne příště.

Příčinu a okolnosti smrti lze zapsat jako první a jméno před ně doplnit až později. Tak oproti první knize je tohle trochu vlažnější. Zatím, co první kniha měla spousty rozumů a inteligentních vět, je druhý díl sporý na nějaké chytlavé řeči. Hned u první části nazvané „Žena“ jsem nic nepochytil a celkem to byla i nuda. Co však zůstává, je velmi povedená a magická černobílá kresba. Některé celostránkové obrázky jsou hotová umělecká díla. Jako příklad bych vyzvednul stránku číslo 47. Jedná se o úvodní stranu k příběhu nazvaném Souhra. Prostě nádhera. Tento zápisník náleží světu lidí od okamžiku, kdy se dotkne Země. Malá ochutnávka: Šóko Maki Sebevražda 1.1.2004 od 13:15 bude myslet jen na to, jak spáchat co nejpříhodnějším způsobem sebevraždu, aby přitom neohrozila jiné lidi, a aby se její tělo nikdy nenašlo. Zemře do 48 hodin. Opravdu toto pokračování nemá to správné stupňující se napětí, žádná velká překvapení a dokonce jsou tu i nudnější opakující se pasáže. Po prvním bombastickém nástupu je tohle celkem zklamání. Pokud je jako způsob smrti určeno selhání srdce a do 40-ti vteřin po jeho napsání je doplněn čas smrti, je možné tento čas dále měnit a vstoupí v platnost čtyřicet sekund po napsání jména. Poslední třetina příběhu už začala být zajímavá a napínavá, leč než čtenář zjistí něco víc, je konec příběhu. Pojmenoval bych tento díl slabou detektivkou o hledání Kiri. Tohle beru spíš jako zklamání. Uvidíme jak to bude s pokračováním. Jelikož téměř všichni lidé jsou v zásadě schopni spáchat sebevraždu, není považována jako něco, co je „nad rámec možností“, a proto ji lze zapsat jako příčinu smrti. Z knihy jsem bohužel nevybral ani jeden citát, což už samo o sobě svědčí o mdlém obsahu.