Cesta do záhuby

Skvělé a opět překvapivě moderní, groteskní. Kdyby šlo o prózu psanou zpětně, reflexi třicátých let s odstupem, bylo by to myslím vysoce ceněno. Takhle je to ještě víc - přesná reflexe autora, který se rozhlíží a je schopen ostře a pronikavě popsat, co vidí. Berlín, 1931 prostě není radostné místo k žití. A Fabian jím prochází s takovou grácií, jaké je schopen... Dovedu si představit, které pasáže byly cenzurovány. Díky za možnost přečíst si kompletní verzi. Jen ten název mi přijde zbytečně popisný.

vynikající a nadčasové čtení, prvních deset kapitol trochu s nadsázkou a otevřeným sarkasmem reflektuje ekonomické, politické a společenské poměry v Berlíně v době hospodářské krize, následujících čtrnáct kapitol se více soustředí na Fabiánův příběh a cynismus střídá skepse, nejzávažnější události ale nejsou zlehčovány a smrti jiných se nikdo nevysmívá, to se mi líbí - i v nejšpinavějším blátě si člověk může zachovat zdravý úsudek a naději, i v nejtěžší době dokáže pomáhat druhým, z přirozenosti, samozřejmé sounáležitosti, aniž by si hrál na hrdinu - v závěru vlastně čtu naději, i když pro Fabiana groteskně ironickou: budoucnost (topící se děcko) se zachrání sama, a my k tomu nejsme potřeba vítám vydání necenzurované verze románu, doplněné čtyřmi přílohami (autorovy doslovy z roku 1931: "pro soudce mravů" a "pro soudce umění", a autorovy předmluvy k vydání 1946 a 1950), podrobným popisem historie a rekonstrukce původního textu a Hanuschkovým (editor) literárněhistorickým doslovem; i Půčkův český překlad podle mého sedí; doporučuju