Černá křídla Cthulhu

"Fear Of The Dark - Iron Maiden" Tahle kniha mě zaujala. Chtěla jsem si přečíst povídky a vybrala jsem si tyhle s nádechem "čehosi". Schválně jsem použila tenhle výraz, protože jsem od Lovecrafta nic nečetla. Není to ode mě prasárna. Alespoň jsem hodnotila povídky jak jsou, ne ovlivněna tím čím si. Což je stejnou měrou plus i mínus. Některé povídky byly vážně dobré (fajn, ze sbírky pro mě vystupuje především Hotel Broadsword, kterou jsem už četla a napodruhé byla ještě lepší) a některé vyloženě propadák. Problém je ale jinde. Většina autorů má jediný zářez právě jenom v téhle knize. U nás. K čemu je mi medailonek autora, když nemám šanci říct: "Hele, to se mi líbí." a jít si koupit jeho knihu? Kromě jednoho, a to Barrona, jehož už mám rozečteného a Smithe, na jehož Náhradníky se chystám už nějakou dobu, takže už dopředu vím, že mi fakt sedne. Problém je v tom, že i kdyby se autoři dali sehnat, já už po pár povídkách myslela, že čtu sbírku jednoho autora. Jo, neskutečně zaměnitelné jedna s druhou. Nevím, zda to bylo autory nebo překladem, a možná mě to ani nezajímá. Druhý díl si opět přečtu. Třeba najdu nového autora. O tom tahle sbírka je, ne? Ale fakt i u nás? Hlavní problém téhle knihy je v tom (což jsem napsala i u jedné z povídek), že jsem v některých z nich nenašla poctu autorovi, žánru, inspiraci a na základě toho vlastní inovaci. Ale ta slepá adorace mě prostě místy otravovala, moc se tlačilo na pilu. Sbírku hodnotím jako průměrný počin, ze kterého vystupují lepší kousky, a pár vyloženě luxusních. Hodnocení je součet faktorů: celkový pocit po zavření knihy, průměrné hodnocení povídek matematickým vzorcem a trochu povrchna hodnocením obálky. Hodnocení povídek u povídek. Komentář k povídkám u povídek.

No, konečne som zobral do rúk snáď 5 rokov dozadu kúpené krídla Cthulhu. Veľmi som sa na ňu tešil, neodkladal som náročky, proste vždy je čo čítať. Zatiaľ je ich 6, mám ich doma všetky, ale... po prečítaní jednotky, nejak sa na ďalšie už až tak neteším :) Jak sa vraví v Černobyle, "not great, not terrible". Niektoré poviedky majú atmosféru, niektoré sú dobre pútavo napísané, niektoré majú pointu, niektoré nápad. V máloktorej sa niečo z toho ale aj skombinuje. Niektorým pomôže, ak poznáte dielo Lovecrafta. Pre neznalého bežného čitateľa sú potom tieto nezaujímavejšie. Chýba to pomrknutie alebo radosť z rozšírenia témy. Ohviezdičkujem každú poviedku zvlášť pri nich tu len spomeniem naozaj tie čo sa mi páčili a som ochotný ich raz znova prečítať. Ono... ja si antológie do obsahu naozaj pri čítaní označujem, nech nečítam o desať rokov znova blbiny. Vlastne je umenie nájsť naozaj skvelé a vyvážené zbierky poviedok. Je totiž značný rozdiel, písať poviedku z vlastného popudu nápadu, niečo čo dlhšie v hlave šrotuje a rodí sa, a je rozdiel písať na objednávku a požiadanie. To sa môže stať, že autor pošle niečo čo mu leží v šupleti, čo píše pod tlakom blížiaceho sa termínu odovzdania, niečo čo vytiahne dávno napísané a poupraví to aby to bol... ala Lovecraft univerzum. Za zmienku stoja podľa mňa Jak dostat chapadláka, Hotel Broadsword, Korespondence C.T.Nashe, a Nižší démoni. Posledne spomenutá ma naozaj dostala, tempom, štýlom, akčnosťou, čitateľskou prívetivosťou, atmosférou a zo zbierky sa mi páčila najviac, a jedine Normana Partridgea som si poznamenal že by som od neho rád niečo iné znova čítal. Celkovo priemer. Lovecrafta mám rád, boli to poviedky na námety, zo sveta HPL, ale teda, dve tri som nedočítal. Odpad alebo jednohviedna nie sú. To musía naozaj v mojom systéme byť veci na úrovní nadšenej prvotiny gymnazistu, opičenie sa po ozajstných spisovateľoch. Na 5 hviezd, čo je "legenda, kultovka, určite ju budem znova čítať" tiež žiadna. Dal som ju Partridgeovi lebo sa mi najviac páčil a zvíťazil. Takže lietam od dvoch po štyri. Černá krídla Cthulhu je dnes už šesťdielny projekt, záslúžná vec, povinnosť pre milovníkov LOVEcrafta, ale teda rozkoš som nezažíval. Skôr len také občasné zhoupnutí.