Černá křídla Cthulhu 3

Jsem ráda za tuto sérii, kterou pro čtenáře hororu připravil S.T Joshi. Editor se snaží pro čtenáře sestavit antologie "lovecraftovského" hororu velkého množství autorů, které mistr H.P.Lovecraft v jejich tvůrčím psaní každého jinak ovlivnil. Některé povídky mi seděly více, jiné méně, jak už to bývá, ale jsem ráda, že jsem si mohla tuto sérii přečíst.

Ou, tohle byl docela boj. Kniha mě chytla prakticky až v okamžiku, kdy jsem vážně uvažoval, že ji odložím nedočtenou. Třetí křídla jsou asi perfektní ukázkou pověstného utrženého ucha. Ještě pořád přemýšlím nad tím, jestli dal Joshi zajímavé povídky na závěr knihy schválně je to dobře nebo zda jimi neměl proložit ty nudné a nezáživné povídky v první půlce knihy. Podstatná část povídek se zakládá na jedné jediné lovecraftovské linii, což nejen je, ale i knihu činí nezáživnou, nepřekvapivou a nudnou. Některé z těchto povídek nezačínají špatně, ale končí fakt slabě (HOUDINKY, DĚRAVÝ KÁMEN, PAVUČINY VE TMĚ). Naprostým utrpením pro mě byla např. povídka ZDIVNOR, velká nuda, navzdory délce, se vyklubala i z poslední povídky ZPOZA NEZNÁMÉHO SVĚTA. I zpočátku velmi zajímavá a nepříjemná PĚKNÁ PANENKA POPLETKA skončí tak nějak prostě nijak. Nakonec i nejčistší a největší lovecraftovský epigon HOTEL DEL LOGO, krátká, přímočará, jednorázová a očividná záležitost díky tomu vyznívá hodně zajímavě a potěšitelně. Zaujaly mě prakticky jen čtyři povídky. Dvě z nich (NEKROTICKÁ ZÁTOKA a WELTSCHMERZ) hrou s charaktery, obsahují opravdu zajímavé postavy a jsou zápletkou i vyvrcholením hodně zajímavé. Zajímavá je ČÍNSKÁ DOVOLENÁ, má skvělou táhlou atmosféru a náznakovou pointu. Nejlepší povídkou je však MEGALITICKÁ VLNA, parádní obsesivně kompulzivní atmosféra. Hlavní problém vidím v tom, že Lovecrafta je (naštstí ne u nás) už prostě moc a ty příběhy ztrácejí na kouzlu a překvapení. 2.5*