Čas vos

Když já vám tak nějak nevím... Autorku mám v oblíbených snad už od její úplně první knihy a postupně jsem dala šanci všem, které byly vydány doposud. A ani jedna mne nezklamala, dokonce ani ty s kritickými ohlasy ne. Byla jsem totiž vždycky opravdu nadšená. Na tento příběh jsem se tedy opravdu moc těšila. Bohužel jsem se ale do osudů Ptáčníka a Báry nedokázala ponořit do té míry, jak jsem si představovala a přála. Bylo to spíš naopak. První dobrá polovina knihy se táhla a byla lehce nezáživná. Teprve o hodně později, až když se začnou odkrývat tajemství obou protagonistů, jsem už byla (konečně) spokojená. Ohledně děje se detailněji rozepisovat nechci. Pokud si přečtete anotaci a také komentáře ke knize zde, dozvíte se totiž víc než dost. Na závěr proto prozradím již jen to, že kniha je i navzdory mým výtkám dobře napsaná a čtivá. No a já z tohoto důvodu dávám poctivé čtyři hvězdičky v naději, že další autorčina kniha - až ji napíše, a kterou si určitě nenechám ujít, se mi bude líbit zase víc...

Paní Mornštajnovou mám fakt hodně rád, ale tahle poslední kniha od ní mne maličko zklamala. Byla trochu nezáživná, trvalo až moc dlouho, než se příběh Báry a Ptáčníka rozjel. Potom to ale bylo zase výborné čtení, se zajímavým rozuzlením. Takže ve finále to vidím na čtyři stars, víc strhávat nebudu, a howgh!