Čarodějnice z Fount Royal

Pochmurný román z konce 17. století, kdy v koloniální Americe bylo označení „čarodějnice“ prakticky rozsudkem smrti. Co v tom případě zmůže obyčejný písař, kterému víc než na pověrčivosti sedláků záleží na pravdě a spravedlnosti? Po dvojici apokalyptických sci-fi románech, kterými se u nás Robert McCammon představil, se k nám tentokráte dostává historický thriller, který si syrovostí v ničem nezadá s kultovním seriálem Deadwood. Nemilosrdná doba neměla slitování s nikým a lidský život měl často hodnotu pouze bot, jež měl dotyčný na sobě. Právě v těchto časech rozjíždí mladičký soudcův sekretář Matthew Corbett osamělé vyšetřování, předem odsouzené k fatálnímu nezdaru. Přesto se autorovi daří udržovat čtenáře takřka šest set stran v neustálém napětí, zda jeho boj s větrnými mlýny bude nakonec co k čemu. Je to pekelně temné čtení, fantasticky napsané a rozehrané s noblesou starých dobrodružných románů, pořád však v rovině klasické detektivky se zločinem, pátráním a závěrečnou konfrontací.

Přidávám nový koment po opětovném přečtení téměř po roce. Názor zůstává stejný - atmo dobrá, ale víc mě zajímal stav soudce a jeho nemoci, protože nic jiného tam dobrýho vlastně nebylo. Čarodějnice je schoulená a hrdá v rohu vězení, obyvatelé intrikují, rozplétá se tam pátrání po pirátských mincích a o hypnotizujícícm "krysařovi", jež přiměl občany díky hypnoze vypovídat o čarodějnici a jejím ďáblovi. Takže ve finále to ze 4 hvězd stáhnu na tři. Ta kniha má skoro 600 stran a spousta je tam toho zbytečnýho. A že to dopadne sluníčkově je jasné. Hlody: "květen se tvářil jako lakomec kradnoucí kostelní svíce." "Vydej se do hampejzu a tam šu**j s d*vkami, až ti oči vystřelí z důlků." (ta je dobrá !! :) )