Bury Our Bones in the Midnight Soil

Těžko hledám slova. Ta knížka mě poslala přesně do těch stejných hájů, kam mě poslala Addie LaRue. Možná proto, že jí je tolik podobná, ač nabízí naprosto odlišný příběh. I v Kostech v půdě autorka prozkoumává podobné myšlenky a motivy. Prozkoumává otázky identity, svobody, podstaty života (smrtelného i nesmrtelného), lásky či postavení ženy… posouvá je ale provedením za novou hranici a propojuje je otázkou lidskosti. Hlavní hrdinky této knihy jsou totiž upírky. Sledujeme (podobně jako v Addie) několik časových (1532 - 1827 - 2019) i prostorových rovin, které se k sobě postupně přibližují mozaikovou kompozicí. Hlavní tři příběhy se pojí v jeden, který je o neukojitelném hladu - po lásce, času, svobodě, ale i o skutečném hladu. Tři ženy, tři upírky - jak by řekla autorka “toxic lesbians”. Hahah ta toxická stránka tam nejdřív možná chybí, ale později je ve spojení s nesmrtelností vyvedená v něco nezapomenutelně děsivého a brutálního. Schwab se na besedě zmínila, že každá z nich svým způsobem představuje jednu fázi jejího dosavadní života, a já už v tom pak tenhle výklad nedokázal nevidět. Opět v knize nejdeme i širokou paletku vedlejších postav, které třem hlavním ženám pomáhají utvořit něco nevídaně komplexního. Nakonec i sama Addie LaRue tu má své cameo, které ale možná stejně jako já přehlédnete, a všimnete si až podruhé. Opět je tu výjimečným jazyk textu - tak jemný a krásný - a pravděpodobně i díky němu vyznívají všechny ty úvahy a myšlenky, které chtěla Schwab v příběhem předat. Další podobnost s Addie je pak bez spoilerů i v samotném konci - takže pokud se vám konec Neviditelného života nelíbil, malé upozornění. Já ale při čtení křičel nadšením (nadšením z bolesti, kterou mi autorka předala?), nejen na konci… napsat knihu o 619 stránkach, kdy na posledních 19 nemám absolutní tušení, co se děje, dokáže jen V.E. Schwab. Přísahám, že až vydá něco nového, budu první, kdo poběží do fronty.

Po přečtení anotace jsem moc netušila, co od této knihy čekat. Navíc kniha začala zajímavě, ale stále jsem čekala na nějaké indície, o čem to bude. A i když jsem měla kolikrát chuť s knihou seknout, mojí pozornost si nakonec udržela, protože je čtivě napsaná, děj mne vtáhl a chtěla jsem vědět, co bude dál. Ze začátku taky nebylo moc jasné, proč v knize každá z postav vypráví svůj příběh, dokud se nezačaly jejich osudy proplétat a vyjasňovat, jak moc. A to propojení se povedlo autorce skvěle napsat. Plus bych viděla u této knihy také v tom, že upírské téma je tady zase trochu jinak využité, takže to není okoukané a v něčem zase jiné a nové. Celkově je kniha zajímavá, i když se to ze začátku nezdálo. Překvapila mne. Za přečtení to stálo :)