Jako už poněkolikáté, J.K. představuje historii o dost jinou, než jakou nás učili na hodinách dějepisu. Převrátil naruby moje představy o stavovském povstání a jeho aktérech, třeba o Thurnovi. Bitvě na Bílé hoře věnoval autor 90 stránek, což i na mě bylo moc. "V též době zatlačili vítězní císařští poslední vzdorující obránce k jižní zdi oboru Hvězda, odkud nebylo úniku ... Svědectví o posledním boji v pasti, který svedli ne Moravané, ale většinou němečtí žoldnéři, naverbovaní moravskými stavy, a Rakušané, chybí, o to víc je ale zmínek o mrtvolách nakupených na sebe těsně u zdi. Přežili jen nemnozí, mezi nimi jejich velitel hrabě Heinrich von Schlick."

V dalším díle autor skvěle popisuje bouřlivé období válek Jindřicha IV. ve Francii (tohle období mám velmi rád už od dob četby Merleho ságy o Petru ze Sioraku), dále války Zikmunda III. Vasy a také našeho Rudolfa II. (vpád Pasovských) včetně počátku třicetileté války - pražská defenestrace, stavovské povstání a osudová bitva na Bílé Hoře. Bylo nesmírně zajímavé číst o osudech vojevůdců té doby, např. žoldnéřského dobrodruha Mansfelda. Rovněž popis bitvy na Bílé Hoře je z pera Jiřího Kovaříka brilantní. Knihu jsem četl dlouho, ale užíval jsem si každý řádek. 95%