Americká revoluce

Nebyl jsem si tak úplně jist tím, že mě svazek popisující boj kolonistů za nezávislost na mateřské zemi dokáže dostatečně upoutat, když už jsem dopředu věděl, že tým, kterému bych fandil, prohrál. Já jsem totiž nikdy neměl hezký vztah k puritánům (ani k Puritánům), a ani jejich dnešní potomci si nezískávají mé sympatie školními přísahami vlajce a zakazováním knih (obojí bych čekal spíš ve Třetí říši nebo v KLDR). Ale obával jsem se zbytečně; Jiří Kovařík si mě jako obvykle získal hned od prvních stránek a jako obvykle mě dostal svým stylem, který mixuje literaturu faktu s literaturou dobrodružnou.

Kovařík šel hned na věc. Důvody, příčiny, politika - ne, nic takového. Celou dobu jen válčí. A to je dobře, protože na rozdíl od toho předešlého se jedná o prakticky jediný ucelený počin, zaměřující se primárně na vojenskou stránku věci. (I když možná deklaraci nezávislosti, nebo třeba Nathanu Haleovi mohl věnovat alespoň odstavec kvůli psychologickému dopadu na aktéry.) A na příběhu Arnolda/Andrého/Peggy Shippen je nejlépe vidět, jak vypsaný autor již Kovařík je.