Jako první musím pochválit Bessovu perfektní kresbu, věrně zachycující dobové reálie. Musím se přiznat, že abych mohl Bílého Lámu hodnotit, musel jsem si dát od četby několika letou přestávku. Nejsem ezoterik, nejsem přívrženec východního mysticismu, leč mě kdysi přeci jenom zasáhla móda s (falešnými) knihami Lobsang Rampy, takže příběh mě byl sympatický. Zda ale do nás Jodo pumpuje onen mysticmus tak akorát, příběhu to neubírá na síle. A ten příběh vnímám jako skvěle napsané fantasy, prokládané surovou brutalitou, tak jak je autorovým zvykem. Po přečtení a zamyšlení se nad tím se můžeme dočkat i poučení, které si může každá čtenář vyložit po svém.

Mýtický "duševní bildungsroman", i tak by se dalo označit společné dílo Joda a Besse. Právě kresba druhého zmíněného vyzdvihuje komiks mezi světovou špičku komiksů. Jodorowskýho scénář má všechny jeho známé atributy, krutost a krev, rodinné vztahy a dramata, vzestup člověka a východní mysticismus. Originální prostředí Tibetu a mnichů, Bessova krásná detailní kresba a barvy jen podtrhují výjimečnost tohoto komiksu a mohu s klidným srdcem doporučit všem fandům tohohle média.