Až najdu klíč

Hned na začátku bych chtěla poznamenat, že knihy autorů, které píší pod pseudonymem Lars Kepler, nečtu. Aspoň prozatím ;-). Ale přesto nechápu ta úplně špatná hodnocení knihy zde, protože se domnívám, že sice dokonalá není, ale za přečtení určitě stojí. Hlavní postavou je soukromá vyšetřovatelka Julie Starková - ta mi mimochodem nebyla vůbec sympatická, ale s tím už asi nic nenadělám ;-). Na ni se tedy obrátí majitel jedné úspěšné rodinné firmy Per Günter Mott. Tento muž trpí výpadky paměti, a proto si nedokáže vysvětlit, jak se mu jednoho rána po pracovní schůzi a večeři doma mohla v mobilu objevit fotografie zkrvaveného svázaného muže s pytlem na hlavě. Julie samozřejmě tuto výzvu přijme, o pomoc požádá svého bývalého manžela Sidneyho Mendelsona a oba vyrazí do sídla poměrně rozvětvené rodiny, která je opravdu hodně zvláštní - a to v nejednom ohledu... Kniha je spíše taková pozvolna plynoucí detektivka bez většího napětí, ale případ jako takový mne zaujal. Srovnání s Agathou Christie sice nesnese ani v nejmenším, a i když se autoři snažili, tohle se jim opravdu moc nepovedlo. Hodnotím tedy poctivými čtyřmi hvězdičkami a časem zkusím další knihu z této série.

Já od dvojice Lars Kepler zatím nic nečetla (ano, i takoví žijí mezi námi - a daří se jim celkem dobře), a tak jsem nebyla zatížená žádným očekáváním. Dostala jsem detektivku klasického střihu, aniž bych si k ústřední dvojici vytvořila nějaký zásadnější vztah.