Hned na začátku bych chtěla poznamenat, že knihy autorů, které píší pod pseudonymem Lars Kepler, nečtu. Aspoň prozatím ;-). Ale přesto nechápu ta úplně špatná hodnocení knihy zde, protože se domnívám, že sice dokonalá není, ale za přečtení určitě stojí. Hlavní postavou je soukromá vyšetřovatelka Julie Starková - ta mi mimochodem nebyla vůbec sympatická, ale s tím už asi nic nenadělám ;-). Na ni se tedy obrátí majitel jedné úspěšné rodinné firmy Per Günter Mott. Tento muž trpí výpadky paměti, a proto si nedokáže vysvětlit, jak se mu jednoho rána po pracovní schůzi a večeři doma mohla v mobilu objevit fotografie zkrvaveného svázaného muže s pytlem na hlavě. Julie samozřejmě tuto výzvu přijme, o pomoc požádá svého bývalého manžela Sidneyho Mendelsona a oba vyrazí do sídla poměrně rozvětvené rodiny, která je opravdu hodně zvláštní - a to v nejednom ohledu... Kniha je spíše taková pozvolna plynoucí detektivka bez většího napětí, ale případ jako takový mne zaujal. Srovnání s Agathou Christie sice nesnese ani v nejmenším, a i když se autoři snažili, tohle se jim opravdu moc nepovedlo. Hodnotím tedy poctivými čtyřmi hvězdičkami a časem zkusím další knihu z této série.

Moje první kniha od Keplera s novým pseudonymem. Julie je soukromá vyšetřovatelka, která vlastní detektivní kancelář. Jedno ráno má neobvyklý případ. Přijde za ní Per Günter, aby zjistila, co se včera v noci stalo. Našel ve svém mobilu zkrvavenou mrtvolu s pytlem na hlavě a nic si nepamatuje. Hodně pije alkohol, k tomu si vzal odpoledne nějaké léky a má tzv. okno. Potřebuje zjistit pravdu než se toho ujme policie. Julie si k případu najímá svého bývalého manžela, aby jí s případem pomohl. Sid pracuje u policie a má k některým věcem přístup, bere si tedy dovolenou a jede s Julií na odlehlé lesní místo, kde žije velká rodinná firma pracující se dřevem. Od začátku je jasné, že vrah musí být někdo z rodinného klanu, protože je to od ostatní civilizace poměrně daleko. Jak už to tak bývá ve velké bohaté rodině, každý má nějaký škraloup na sobě a moc dobré vztahy mezi sebou také nemají. V podstatě má motiv kdokoliv z rodiny. Zavražděný totiž je také jeden z přibuzenstva, který se chystal přijet na schůzi, co s rodinnou firmou dál. Julie si postupně promluví se všemi členy rodiny s každým zvlášť. Sid je s ní a spolu se snaží tomu přijít na kloub. Je to trochu na způsob klidné detektivky jako u Agathy Christie, ale u ní mi přijde trochu logičtější rozmotání. Tady jsem na konci byla trochu překvapená, jak k tomu Julie přišla. Kniha tak nějak plynula a skončila tak jak začala. Za mě průměr. Hodnotím na 3*.