Aenarionova krev

Opět se mi potvrdilo, že jsem neudělal chybu, když jsem si zařadil tohoto autora mezi mé oblíbené spisovatele. Umí psát velmi čtivou fantasy, a krásně se u jeho knih relaxuje...

Vím že je nefér to srovnávat, ale nějak se to nabízí. William King se vrátil do světa Warhammeru a dvojice hrdinů Teclis a Tyrion rozhodně není Gotek a Felix. Není mezi nimi žádná magie. V téhle knize ani nečekejte typický suchý humor, kterým byla série Zabíječ vyhlášená. Dokonce ani elfí dvojčata nejsou tak zajímavé postavy - jsou obyčejní, fádní a nudní. Ani akce tady není tolik, co v Zabíječské sérii - vlastně krom úplného začátku a úplného konce tady není vůbec žádná. Nicméně King dokáže psát jednoduše, srozumitelně a vyjímečně čtivě. Celý příběh spočívá jen v tom, že Starý démon se vrací na svět, aby se pomstil Aenarionovým potomkům a tak je začne vraždit. A na konci se utká s Tyrionem a Teclisem. A mezi tím se jen mluví a nic moc neděje. Fakt - to je vážně všechno. Navíc Tyrion ani Teclis mi k srdci moc nepřirostli - samý talent, všechno hned umí.... no.... Vypadá to, že na to dost kydám hnuj, ale tahle odpočinková kniha se čte vážně dobře. tohle napsat kdokoliv jiný, než velice šikovný Bill, tak by to byl odpad. Takhle je to zábavné béčko, které sice nemám jak obhájit, protože není čím, ale i tak mě vcelku bavilo. Nevysvětlím proč.

Tato kniha byla mojí první ze světa Warhammeru a můžu říct, že určitě ne poslední. Velice dobrý, jednoduchý příběh, tak akorát na jedno odpoledne. Po kulervoucím úvodu se příběh přesune k adolescentním dvojčatům, jejichž postavy už jsou hotovy, tzn. neočekávejte nějaký vývoj v oblasti učení magie atd. Na jednu stranu mě to rozčilovalo, na druhou stranu to u takového typu knih neřeším. Jediné, co se podstatné a rozvíjí se, je příběh a o ten jde především. Sice nemá nějaké WOW momenty, ale neurazí. Elfů, démonů, kultistů si užijete dost a dost. Jako oddechovku doporučuji. Jinak solidní průměr.

Opět se mi potvrdilo, že jsem neudělal chybu, když jsem si zařadil tohoto autora mezi mé oblíbené spisovatele. Umí psát velmi čtivou fantasy, a krásně se u jeho knih relaxuje...

Tato kniha byla mojí první ze světa Warhammeru a můžu říct, že určitě ne poslední. Velice dobrý, jednoduchý příběh, tak akorát na jedno odpoledne. Po kulervoucím úvodu se příběh přesune k adolescentním dvojčatům, jejichž postavy už jsou hotovy, tzn. neočekávejte nějaký vývoj v oblasti učení magie atd. Na jednu stranu mě to rozčilovalo, na druhou stranu to u takového typu knih neřeším. Jediné, co se podstatné a rozvíjí se, je příběh a o ten jde především. Sice nemá nějaké WOW momenty, ale neurazí. Elfů, démonů, kultistů si užijete dost a dost. Jako oddechovku doporučuji. Jinak solidní průměr.

Já vím, neměl bych komentovat knihy s tříletým odstupem, když si z nich skoro nic nepamatuji. Ale i to, myslím, něco vypovídá o jejich kvalitě. Víte, King se krásně čte. Ne, opravdu, číst Kingovy knihy je neskutečně lehký zážitek, u kterého se skvěle odpočívá. A já mu za to upřímně, ze samého dna mé srdce, děkuji. Nota bene když sáhne po něčem jiném, než je série Zabíječe. Trilogie Tyriona a Teclise přináší do knižní tvorby Warhammeru něco jiného, nového a příjemného, já tyto dávné, mytické příběhy zkrátka rád. Tím spíše s tak fantastickým prologem, jaký se zde nachází. Setkávám se tu se slavnými elfíky v jejich mládí, až dětství. K tomu poznámka, není to žádná young adult debilita? Ale je, nenalhávejme si nic. Jen je zajímavé setkat se s young adult debilitou zkříženou s mimořádně drsnou fantasy Warhammeru. Teclis i Tyrion jsou ve skutečnosti dost otravní. Pravdou je, že kniha je rychlá a člověk si z ní… po týdnu už nic nepamatuje. Nebo… člověk… minimálně já si z ní po týdnu nic nepamatoval. Vím, že je tam bubák, který se vrací i v posledním dílu, vím, že mě to bavilo a vím, jak skvěle (upřímně se mi to hodně líbilo) nakonec N’Kari dopadl. Rovněž si pamatuji mnou již oceněný prolog. Z toho plyne: jedná se o skvělou jednohubku na odpočinek a zabití nějakého toho času (asi jako psaní tohoto komentáře, měl bych se na zkoušku učit římské právo a místo toho píši tuto zbytečnost), což není k zahození, hodnotná kniha to ovšem, upřímně není. A nemůže být, je to Warhammer. A upřímně? Koho to sakra sere?