Dům rodu Safírů

Odlehčená gotická fantasy detektivka pro mládež inspirovaná legendou o Modrovousovi. Kniha je čtivá, místy vtipná, s lehkou romantickou linkou i několika hororovými prvky. Zajímavý byl v úvodu i bestiář s tvory, kteří se v knize následně vyskytují. Mallory si nemusí každý hned oblíbit, ani mně její sobecká povaha zpočátku moc nesedla. Bavila mě ale její interakce s Armandem, současným lordem Safírem, který toho naštěstí po svém prapředkovi moc nepobral (nebo ano?). Nechybělo ani pár překvapivých momentů. Objevilo se sice pár hluchých míst, sem tam něco postrádalo logiku, ale to u tohoto žánru odpustíte. Nejvíc bodů si u mě ale vysloužila Trifína, která patřila k nejzábavnějším postavám celého příběhu. Takové fajn čtení na pár večerů...

Žánr romantasy mě nechává naprosto chladnou. Když jsem ale zjistila, že tahle by měla mít detektivní zápletku, a navíc se autorka inspirovala lidovou pověstí o Modrovousovi, to už vzbudilo moji zvědavost. Přidejte k tomu ještě to, že knihu napsala Marissa Meyerová, jejíž příběhy jsou prostě vždy originální a skvěle napsané, nebylo prostě o čem. A nespletla jsem se. Dům rodu Safírů je skvěle promyšlený příběh, plný zvratů a zajímavých postav. Autorka je totiž skvělá v tom, že její postavy vždy nejsou jen černobílé (dobře, možná až na hlavního záporáka) a vzbudí ve vás zájem o to dohledat si něco navíc. Což u youngadult knih rozhodně není pravidlem. Jen pozor na věkové doporučení - oficiálně pro čtenáře od 12 let, ale já knihu číst v tom věku, asi budu mít nějakou dobu noční můry. Příběh je to ale tak skvělý, že zvažuju vyrazit na svůj první humbookfest, jen abych si knihu (a samozřejmě i mé milované Renegáty) nechala autorkou podepsat. Ano, Marissa Meyerová dorazí na podzim do Prahy! Věřím, že autorka vzbudila zájem o lidové pověsti u nejednoho čtenáře. Já osobně legendu o Modrovousovi neznala a teda to je rozhodně hodně děsivá pohádka na dobrou noc.