Bez srdce

Přečetla jsem tuto knihu, protože je od mojí oblíbené autorky a vcelku se mi to líbilo, až do chvíle než mi došlo jaký bude konec:-( ach jo no muselo to tak být...

Alenka od Carolla se mi líbí. Alenku Tima Burtona miluju, ale toto bylo jedno velké překvapení. Z počátku mi byla Catherine a mnohé další postavy krajně nesympatické až protivné. Celé to působilo jako hodně naivní pohádka s předvídatelným koncem o splněných snech a lásce k pečivu. S příchodem tajemného Šprýma a jeho společníka Havrana se začal příběh dostávat do obrátek a nabral úplně nový směr. Tahle tajemná okouzlující postava slibovala vzrušení, nebezpečí a hlubokou lásku. Zamíchal osudy jako kartami a zlomil nejedno srdce. Nebýt této dvojice asi bych Catherine proklela. Dlouho jsem jí vyčítala její rozhodnutí, slabost a až naivní hloupost. Pořád jen mlela o pečivu, nedokázala se postavit za žádné své rozhodnutí a její ufňukanost byla otravná. Když konečně musela nést zodpovědnost za své vlastní činy, tak už bylo pozdě plakat a vinit všechny kolem sebe. Avšak pestrost celého světa za Zrcadlem mě přitáhla a do posledního slova nepustila. Celá kniha byla jako kaleidoskop barev a vůní i s těmi nejtemnějšími odstíny. Navíc jsem byla ohromně nadšená narážkami na "Havrana" od E.A. Poea, kterého miluji.