Kde je Nate

Po přečtení prvního dílu jsem se neskutečně těšila na tohle pokračování – a musím říct, že čekání stálo za to. Už od prvních kapitol jsem byla zpátky tam, kde mě autorka minule nechala s bušícím srdcem, a zase jsem hltala stránku za stránkou. V průběhu čtení jsem měla pocit, že se Tess M. Puffrové trochu obrušují hrany – jako by si říkala, že tentokrát pojede mírněji. Ale ne, kdepak. Ke konci tomu zase dala takovou šťávu a drsnost, že jsem knihu skoro ani nemohla odložit. Bylo to napínavé od začátku do konce, žádná hluchá místa, jen jedna emoční horská dráha za druhou. Oba hlavní hrdinové si tady sáhnou až na úplné dno. A právě to mě na příběhu tolik bavilo – nic není pozlátko, nic není jednoduché. Líbilo se mi i to, že jsme se konečně víc dozvěděli o těžkém životě Natea. Jeho minulost, to, co ho formovalo… díky tomu všechno najednou dává ještě větší smysl a člověk mu fandí o to víc. Celkově? Intenzivní, temné, emotivní a strhující pokračování, které mi přesně dodalo to, v co jsem doufala. Pokud vás první díl rozsekal, tenhle vás dorazí – ale v tom nejlepším možném slova smyslu.

Tenhle žánr nejspíš pro mě není, jediné co mě celkem zaujalo, byl popis života z komunity mennonitů. Hlavní postava Natálie mi byla hodně nesympatická, taková hádavá, tvrdohlavá a uřvaná ..