Ztracená láska

Rozhodně musím přiznat, že jsem byla značně skeptická, když jsem se pouštěla do třetího dílu. Musím rovnou říct, že první díl miluji, už jsem ho četla dvakrát, a druhý díl mě neoslovil tak jako začátek této série. Třetí díl jsem četla společně s @tera_cte (i když ona ho zvládla nějak rychle na můj vkus). Ke knize jsem si psala průběžné poznámky, takže mohu říct, že první třetina mě zrovna nenadchla, točili jsme se ve stejném kruhu jako v druhém díle. A štvali mě naprosto všichni, jak se Maddox choval a i to, že Anna byla značně naivní i přes to vše, co měla za sebou. Od strany 161 to začalo nabírat naprosto jiný rozměr a mě to začalo doopravdy hodně bavit. V hlavě mi ovšem svítila výstražná kontrolka, že se něco pokazí. Strašně moc se mi líbil rozhovor Anny s Misty, to bylo opravdu krásné a myslím, že je super, že se autorka dotkla i takové problematiky. Musím říct, že od druhé poloviny knihy jsem byla vážně nadšená. Najednou kniha nabrala docela hustý spád a já jsem posledních sto stran doopravdy hltala a byla jsem naprosto napjatá. Jediné, co mi běželo hlavou, bylo, že se to doopravdy hodně po…e. Řeknu vám, že to byl masakr – těch posledních 40 stran jsem snad ani nenadýchala. Co se týče postav, tak jsem celkem ráda, že se můj pohled na Maddoxe zlepšil oproti předchozímu dílu. Nejvíc mě štval Annin táta a Raymond a musím říct, že jejich vývoj mě doopravdy překvapil. Annino chování se mi více líbilo právě od poloviny knihy. Jinak strašně moc se mi líbila linka Deana a Hannah (a rozhodně bych se nezlobila, kdyby někdy přišel příběh o těchto dvou). Kniha se četla vážně velmi dobře, stejně jako předchozí díly. Tento díl se mi líbil, byl to velmi emotivní příběh a děj jako na horské dráze a já si většinu vážně hodně užila. Co se týče série celkově, tak pro mě byl nejlepší první díl a hned po něm tento. 4/5

No kam se hrabe After a litry omáčky o pocitech a plkani. Tohle bylo skvělý.